Hlavní obsah

Na startu Jizerské 50 nechyběl ani jednou. Letos už jedu tak trochu z hecu, říká legenda

Liberec

Je naprostým originálem. Už přes půl století má Ladislav Míka v den Jizerské 50 program jasně daný. Na start nejslavnějšího českého závodu se postavil jako jediný pokaždé a do stopy se vydá i letos, kdy v listopadu oslaví 77. narozeniny. „Je to série, kterou je škoda přerušit,“ přiznává nestor Memoriálu expedice Peru 1970.

Foto: Sport.cz

Ladislav Míka a jeho jedinečná sbírka startovních čísel z Jizerské padesátky.

Článek
Fotogalerie

A nakolik jste start zvažoval letos? Minulý, 50. ročník mohl být symbolicky tím posledním.

Když jsem vloni dojížděl, tak jsem si opravdu říkal, že už nepojedu. Těsně před startem jsem upadl na led a měl jsem naražený žebra, nemohl jsem pořádně jet na pravou ruku, takže jsem byl rád, že jsem to vůbec dojel. Kdyby to nebyl padesátý ročník, tak jsem to možná vzal rovnou domů, protože to nešlo. Ovšem letos to jedu tak trochu z hecu.

Jak to?

Když jsem vloni dojel, po Skypu jsem se bavil s kamarádem z Německa, který tam v roce 1969 utekl a rok předtím jel první ročník. Slíbil, že když pojedu i příště, tak se zúčastní taky. Na to jsem mu řekl, že když pojede on, budu mu dělat bodyguarda! (směje se) Ale v září váhal, takže jsem mu připomněl, že nikdo ještě nedokázal, aby jel jen první ročník a teď 51.! (směje se) Takže to vyplynulo z hecu.

Jak často vůbec slýcháte otázku, co vás na start ještě vůbec táhne?

Lyžování mě hlavně pořád baví. Takže i kdybych padesátku nejel, stejně na lyže půjdu. Člověk je rád pořád v pohybu. I když je pravda, že dříve jsem jezdil vpředu, kde to bylo o hodně lepší, bylo tam více prostoru. Teď se mi moc nelíbí, když se pohybuju v půlce startovního pole a je tam moc lidí. Byl jsem na závodech v Rakousku, jelo ho tři sta lidí, byl tam široký prostor a člověk si to užije více než v tomhle davu. Tam jste furt ve střehu, kdo před vámi upadne, abyste se mu vyhnul.

No právě, tak co vás tam láká zas a znovu?

Je to taky série, kterou je škoda přerušit. Ale myslím, že už dám šanci, aby mě někdo předstihnul. Jsou za mnou mladší, kteří jich mají odjetých hodně. Nesleduju tedy, kolik kdo má, ale třeba Mirek Kocumů to hravě dohoní, chybí mu tři nebo čtyři a je mladší než já.

Takže tohle je vaše poslední Jizerská 50?

Takhle. Co bude za rok, to netuším. Rok je dlouhá doba a uvidím. Když by třeba byly nějaký ideální podmínky, to znamená minus pět a krásný stopy, tak by to člověku třeba ještě nedalo jednou si to zajet. Ale možná je poslední už letos, možná ne, uvidí se. Třeba se přihlásím a když budou blbý podmínky, vykašlu se na to a budu jen fandit.

To by asi vaše manželka byla ráda. Už před rokem jste říkal, že chce, abyste přestal, neboť má o vás strach.

(Směje se) Myslela si, že skončím při pětačtyřicátým ročníku... Ale to jsem si myslel taky. Už když byl čtyřicátý ročník, říkal jsem si, že jich ještě odjedu pět a pak už budu starej a nepůjde to.

Evidentně to však není pravda, takže jak to jde?

Je stále těžší se připravit. A hlavně tomu pohybu už v tomhle věku chybí dynamika. Tu prostě nemáte a natrénovat se nedá. Vytrvalost máte, ale hlavně v kopcích cítím, že nejsem schopný se odrazit tak, aby to trošku jelo.

Vloni jste před J50 natrénoval zhruba 800 kilometrů, kolik máte letos?

Teď už mám 750, zhruba to samé. Trénuji klasicky, když je sníh, jdu lyžovat. A přes léto kolo a koloběžka. Nepřipravuju se už nějak speciálně. Organismus na to nemá. Když je pěkně, tak se člověk jde projet. Závod pak nějak odjede. (usměje se)

LADISLAV MÍKA
Narozen: 1941 (76 let)
Klub: Loko Liberec
Počet účastí na JIZ50: 45 (z toho dvakrát vzdal, 1970 a 2011)
Nejlepší čas: 2:48:11, pořadí 166., ztráta na vítěze 00:27:44 (22. ročník 1989)
Na jakých běžkách Jizerskou 50 jel
dřevěné Marathon
Sapporo
Fischer
Fischer Cross
Kneissl
Atomic skate
Fischer Henych

Reklama