Článek
„Po 12. místě na loňském mistrovství světa prožíváme další bolestivé zklamání. Při výrazném oslabení, ať už šlo o zranění nejlepšího českého házenkáře Jíchy či při absenci Hynka a onemocnění Kubeše, jsme ale nemohli mít velké oči. Přesto se tým o postup rval, jenže neměl herní variabilitu, aby to zvládl,“ říká trenér reprezentace Pavel Pauza, podle nějž Česko doplácelo na technické chyby i častá vyloučení a nezbavilo se herních výpadků.
„Především v útoku jsme tápali. Improvizace je nutná, musí ale vyjít ze zažitého herního stylu a ten nám chybí,“ říká nejlepší z reprezentantů na ME Jan Filip. „Soupeři mají i širší kádry, my za absentující hráče neměli plnohodnotnou náhradu a ani nevyvinuli tlak ze spojek, abychom soupeře odlepili ze šestky a otevřeli si cestu k brance,“ líčí kapitán Karel Nocar.
Pauzovi končí u národního týmu smlouva a netuší, zda ho povede v červnové kvalifikace MS 2009. „Trenér po neúspěchu musí počítat, že skončí. Nejdřív ale zkusím výkonnému výboru vysvětlit, proč jsme na druhém šampionátu po sobě neporazili žádný evropský tým. Pořád jsme krok za špičkou,“ míní Pauza.
„Těžko můžeme být s výsledky spokojeni, jistá opatření přijmeme,“ tvrdí šéf svazu Jaroslav Chvalný, ale nechce přemítat nad Pauzovou budoucností. „Házená v Česku se ocitla na hraně přežití. Základna je strašně malá a neúspěchy reprezentace mládež nepřitáhnou,“ varuje kouč.
