Článek
Jak vidíte šance v kvalifikaci bez Bartoně a Whitfielda?
Musíme tu díru v týmu prostě zacelit. Nezříkám se vlastní odpovědnosti, uvědomuji si svou roli a budu se ji snažit naplnit. Zabrat ale musí všichni. Až na akci v Rize jsem s reprezentací zvládl celou přípravu, cítím se dobře fyzicky i herně. Teď to jen prodat v zápasech.
Přemýšlíte tedy nad postupovou cestičkou?
Budeme to mít ještě těžší než v minulé kvalifikaci, ale chtěli bychom si zopakovat účast na mistrovství Evropy. Základem je zvládnout domácí zápasy a přidat nějaký úspěch venku. Důležité bude dobře začít s Bosnou a uvidíme, jak to bude v Londýně, jestli Britům pomůže hvězda Chicaga Deng.
Všechna tři domácí utkání sehraje národní tým v Pardubicích, kde jste basketbalově vyrostl. Bude to pro vás po devíti letech pikantní návrat?
Těším se, i když to je pro mne návrat někam jinam. Já v ČEZ Areně nikdy basket nehrál, dokonce jsem v ní nebyl ani na hokeji. První poznatek z tréninku mám, že hala je to pěkná, i když trochu studená. Budu pod dohledem rozvětvené rodiny i kamarádů, sháněl jsem snad padesát lístků. Z Holic přijedou i prarodiče, aby mě po dlouhé době viděli na vlastní oči hrát.
Během reprezentační přípravy jste si stihl odskočit do Malagy, kde trenéra Scariola vystřídal Aíto García, jenž přivedl Španěly až do olympijského finále v Pekingu. Překvapila vás ta změna?
Ani moc ne, šlo o největší veřejné tajemství ve Španělsku. Podle mých zjištění jde o trenéra, který není tak přísný na hřišti ani mimo ně, jako byl jeho italský předchůdce. Bohužel jsme se teď v klubu nepotkali, první trénink vedl až v pondělí a to už jsem byl zase u národního týmu.
