Článek
Ve městě, které je rodištěm módního krále Giorgia Armaniho, propukla o minulém víkendu volejbalová veselice. Podceňovaný tým v pátém duelu udolal letošního vítěze Ligy mistrů Trentino. „Před posledním zápasem jsme měli psychologickou přípravu a trenér nám řekl, že budeme prohrávat 0:2 na sety a dotáhneme ten zápas do tiebreaku,“ usmíval se nad věštícím koučem 29letý Rak, který hraje v Itálii už šest sezón. „Já se před každým utkáním klepal, a trenér přitom věděl, jak to dopadne. A všechno vyšlo!“
K italskému titulu ale nepřišel náhodou jako náhradník z lavičky, excelentní výkony ho posunuly na pozici nejlepšího blokaře ligy. „To byla taková šlehačka na dortu,“ potěšilo Raka, který v semifinále zarmoutil i kamaráda z reprezentace Martina Lébla z Maceraty.
„Spíš mě ale mrzí, že letos nebylo moc času se s českýma klukama sejít na pivko. Oni to taky Italové neradi vidí. Když je víc Čechů pohromadě, tak to smrdí nějakým průšvihem.“ Ale při oslavách titulu se nešetřil. „V Itálii se začíná šampaňským, pak se přejde na pivo, víno a koktejly. Prostě italský mix, po kterém strašně bolí hlava.“
Za pár dnů bude mít 205 centimetrů vysoký volejbalista další důvod k oslavě. S přítelkyní Michaelou čekají začátkem června narození syna. „Bude to Samuel. Sice jsme původně počítali s Agátkou, ale před dvěma měsíci doktor prohlásil, že se spletl.“ A Rak teď jen doufá, že přítelkyně dodrží termín. „Plánovali jsme, že by odjela domů už dřív, ale chtěla mě při play-off podporovat, za což jí strašně moc děkuju. Když ale neporodila při pátém setu v Trentu, tak už by měla počkat až do Čech.“
