Článek
Jak se vyrovnáváte s neúspěchem v kvalifikaci o světový šampionát?
Je to veliká rána a zklamání, které hrozně bolí. Podruhé za sebou nám k postupu na mistrovství světa přes Srby chyběl jediný gól. Díky triumfům Kielu i povedenému mistrovství Evropy byla moje letošní sezóna z říše snů, bohužel ale dostala hořkou tečku.
Před odvetou jste neochvějně věřil, že v Plzni smažete čtyřgólovou ztrátu, kterou tým nabral v Niši. Proč se to nepovedlo?
V Srbsku jsme zahráli fakt katastrofálně. Doma to bylo přece jen lepší, ale asi jsme měli v první půli víc riskovat a hlavně využít útlumu Srbů, když se nám po změně stran povedlo získat vedení o potřebné čtyři góly. Udělali jsme tam ale chyby, které teď hodně mrzí. Ke konci nás už tlačil čas, možná chyběl i kousek štěstí při střelbě.
Měli jste i zoufale nízkou úspěšnost ze sedmimetrových hodů…
Bohužel patříme k zoufalým exekutorům sedmiček. Normální je úspěšnost kolem sedmdesáti procent, jenže my měli v kvalifikaci pouze třicet. Stačilo dát přitom jednu z těch sedmi neproměněných a mohli jsme jet na mistrovství.
Napadají vás ještě další příčiny vyřazení?
Hlavním problémem bylo neproměňování šancí, ale prali jsme se i s únavou a hráli dost na vůli. Rezervy byly taky v zabezpečení týmu, v tom se ale šťourat nechci. Možná jde o detaily, prostě jsme nesložili tu mozaiku potřebnou pro úspěch. Lednovým mistrovstvím Evropy jsme něco dobře nastartovali, teď ale znovu budeme na světovém šampionátu chybět a to je bezesporu krok zpátky.
