Článek
Během podzimu si na štaci v ambiciózním tureckém týmu připadala unavená jako nikdy dříve i na palubovce hledala sebe sama. Teď už ale má prý zase elán do práce. "Hrabala jsem se z mistrovství strašně dlouho. Byl to velký záběr a když jsem po mistrovství přijela do Istanbulu, pořád se mi chtělo spát. Snědla jsem tolik čokolády jako snad za celý život ne, abych získala trochu energie," popisovala Horáková v rozhovoru s ČTK.
"Během mistrovství jsem byla jako všechny holky v euforii, nepřipouštěla jsem si nějakou únavu. Ale když všechno skončilo, tak to začalo doznívat. Všechno mě bolelo, záda, achillovka... Prostě hrůza, byla jsem vyždímaná," líčila Horáková, které vystoupení na MS pomohlo k osmému místu v anketě o nejlepšího českého sportovce.
Získala novou jiskru
Ovšem během prosince a několik dní před tím, než odjela z Istanbulu v neděli domů na vánoční svátky, už ke své radosti vnímala návrat formy i síly. Signálem pro ni byl 15. prosince zápas Evropské ligy v Šoproni, kde strávila na palubovce bez dvou minut celý zápas. "Každý zápas se to zlepšovalo, ale v Šoproni mně konečně přišlo, že už hraju to, na co mám," pochvalovala si Horáková, která v Maďarsku dala osm bodů.
Martina Sáblíková (vlevo), její trenér, a basketbalistka Hana Horákováfoto: Právo/Petr Horník
A během utkání získala jednatřicetiletá rozehrávačka či křídelní hráčka další důkaz, že stříbrná jízda reprezentačního týmu mistrovství světa na české basketbalové příznivce stále mocně působí. Horákovou prý téměř dojalo, když se k ní v Šoproni přihlásila skupinka fanoušků z Přerova, kteří českou kapitánku chtěli vidět v akci.
"Byli úžasní. V hrozném počasí jeli až do Maďarska, aby mě prý viděli hrát. Přivezli mi pivo, rodiče mi tam popisovali, jak je jejich malý syn po mistrovství zažraný do basketu. Člověka to i s odstupem hřeje u srdce," vyprávěla basketbalistka.
Horáková si ve Fenerbahce pochvaluje, že její kariéra získala novou jiskru. Po jedenácti letech strávených v Brně, kde získala deset titulů a v roce 2006 i euroligový triumf, si přivyká na mnoho novinek ve sportovním i osobním životě. I když z Brna za každou cenu odejít nechtěla, po sporech s bývalým šéfem klubu Jiřím Hamzou prý neměla na výběr. Podobně jako třeba Eva Vítečková, která odešla do konkurenčního USK Praha. "Strašně dlouho jsem byla v Brně spokojená, uvažovala jsem, že tam dohraju kariéru. Ale po té poslední sezoně jsem musela jít, nebyla jiná varianta. Něco mě prostě vyhnalo," řekla Horáková.
Ve Fenerbahce jí prý sedí i to, že na ní není břemeno, které v posledních letech nesla jako stěžejní hráčka v Brně i reprezentaci. Ve hvězdné sestavě tureckého klubu třeba září Američanka Diana Taurasiová s Australankou Penny Taylorovou. "Na každý zápas jsem samozřejmě stoprocentně nachystaná, ale pro psychiku je lepší když vím, že i když se mi něco nepovede, tak tam je někdo, kdo zaskočí. To maximálně vyhovuje mojí filozofii, protože pořád říkám, že ve hře má být zapojeno co nejvíc lidí," uvedla Horáková.
Vděčná trenérovi
Pochvaluje si i spolupráci s maďarským trenérem Lászlem Rátgeberem.. Horáková na začátku sezony věděla, že zdaleka není v té nejlepší formě, ale kouč prý ukázal svoji velkorysost. Stejně jako lidé z vedení. "Nedařilo se mi, ale oni byli super. Zůstávali trpěliví, v ničem na mě netlačili. To byla úleva," vzpomínala Horáková, která má v turecké lize i Eurolize v průměru dvacet odehraných minut na zápas a pět vstřelených bodů. "Snad to půjde dál nahoru. Ale hlavní je u mě kolektiv," zdůraznila Horáková.
S Fenerbahce má rodačka z Bruntálu v sezoně velké plány. Ráda by vyhrála tureckou ligu, stejně jako prorazila i na pohárové scéně. Ambice má klub podložený i dosavadními výsledky. Ligovou soutěží Fenerbahce po klopýtnutí v prvním kole v Kayseri kráčí bez prohry, v Eurolize zvítězil ve všech osmi zápasech. I proto jsou fanoušci i lidé v klubu patřičně namlsaní.
"Tureckého titulu bych si hodně vážila, soutěž je hodně náročná a těžká. Není tady lehký zápas. Vyhrát českou ligu s Brnem byla spíš povinnost a prali jsme se jen s USK. A v Eurolize bychom chtěli do Final Four. Existuje totiž varianta, že by jej Istanbul mohl pořádat, kdybychom se tam dostaly. A to by pro fanoušky byla velká věc," vysvětlovala Horáková.
Bude na mistrovství Evropy?
Ve městě, které se rozpíná na území Evropy i Asie, jí tak ke štěstí chybí jen častější kontakt s manželem a dalšími rodinnými příslušníky. I když Horáková se prý v Istanbulu nenudí. "Manžel se za mnou dostane docela často, létají za mnou i další známí. Každou chvíli v Istanbulu někdo je, za což jsem šťastná," uvedla Horáková. "Jinak máme výbornou partu i v týmu. Po zápasech chodíme na večeře, jindy je zase tradicí chodit na velké snídaně s tureckýma holkama," líčila Horáková, která se do klubu vrací za svými povinnostmi zase 26. prosince.
V Istanbulu má také dost času na přemýšlení, jak se její basketbalový život bude ubírat po skončení sezony. Ať už na reprezentační, nebo klubové úrovni. Horáková dříve nevyloučila, že by pro ni současný ročník mohl být i tím posledním. "Tuto sezonu beru prostě tak, že jsem venku, a pak se všechno dál uvidí," řekla Horáková.
S reprezentačním trenérem Luborem Blažkem před několika dny probírali i možnost dalšího působení v reprezentaci. Tu příští rok v červnu v Polsku čeká mistrovství Evropy. Ani Blažkovi však Horáková nemohla dát rozhodnou odpověď. "Pan Blažek mi řekl, ať o tom uvažuju. Ale já to rozseknu až po sezoně. Problém je, že s manželem se během sezony už tak vidíme málo a tohle by znamenalo další dva měsíce mimo. A já potřebuju kolem sebe takové lidi prostě mít častěji," přemítala.
