Článek
Uvědomujete si, že na vás jako excelentní střelkyni bude česká reprezentace při mistrovství Evropy v Polsku hodně spoléhat?
Některé holky, jako třeba Jana Veselá, jsou spíš psi obranáři, Petra Kulichová zase odvede spoustu práce pod košem a ode mě se prostě očekávají body. Nezbavuju se úlohy střelkyně, v přípravě se mi ale některá utkání povedla a jiná vyšla méně. Sama se sebou nejsem nikdy spokojená, stejně by forma měla gradovat až na šampionátu.
Už vám dochází, že v sobotu hrajete v Bydhošti první zápas s Izraelem?
Vím o tom, ale mně pokaždé teprve v dějišti turnaje dochází, že něco začíná. Až tam pocítím atmosféru šampionátu, takže do čtvrtka zůstávám úplně v klidu.
Doléhají i na vás starosti s cestou na letiště v den stávky?
Pro nás by určitě bylo pohodlnější, kdyby se stávkovalo v pondělí. Doufám, že vedení vymyslí nějakou variantu klidné cesty na letiště. Pokud se nám tam přes blokády nepodaří dostat, tak třeba poletíme až v pátek... (úsměv)
Vnímáte to tak, že jste si stříbrem z loňského MS na sebe trochu upletly bič?
Hodně silně vnímám, že od nás teď každý čeká z Evropy medaili. Lidi, kteří tomu rozumějí, snad ale vědí, že máme šest nových holek a že chybí některé z těch, co v týmu dominovaly. Před rokem se doma povedl super výsledek, už asi nikdy nezažijeme takovou diváckou podporu.
Na co si tedy v Polsku troufáte?
Musíme se hecnout mezi sebou a dívat se reálně na to, čeho jsme schopné. Ráda bych, abychom zahrály tak, že se nebudeme muset stydět. Jde nám o to, vejít se mezi pět nejlepších a zůstat ve hře o olympijský Londýn. Uhrát ještě něco navíc, by bylo moc fajn.
Máte na konci sezóny před jejím vrcholem ještě dost sil?
Po únorové zlomenině malíčku jsem měla dvouměsíční pauzu a díky tomu cítím nezvykle velké natěšení do hry a mám i čistější hlavu, snad se to pozitivně promítne do mého výkonu.
