Rubriky:

Míčové sporty

Basketbalistka Vítečková: S nečekanou trofejí jsem posilovala biceps

7. července 2011 10:10

Na evropském šampionátu basketbalistek v Polsku byla Eva Vítečková klíčovou českou hráčkou. S průměrem třináct bodů na zápas výrazně přispěla ke konečnému čtvrtému místu a nakonec byla zvolena i do All Star turnaje. "Trofej je pěkná a pořádně těžká. Na letišti jsem ji pak vážila, má jedenáct kilo," říká Vítečková v rozhovoru pro deník Právo.

 

Petr Horník, Právo

Individuální ocenění byste asi vyměnila za medaili, že?

Určitě. O týmový úspěch mi šlo daleko víc než o individuální ocenění, které je pro mě velkým překvapením.

Už se vám rozleželo v hlavě, jestli mít spíš radost, že jste na šampionátu uhrály účast v kvalifikaci o olympiádu, nebo se ještě trápit, jak těsně unikla medaile?

Hlavně jsem byla docela příjemně překvapená, jak jsme hrály. Vždyť proti loňskému mistrovství světa bylo v týmu šest nových holek a někdo možná ani nevěřil, že se do té kvalifikace dostaneme.

Takže nakonec převažuje spokojenost?

Trenér říkal, že jsme i tím čtvrtým místem dosáhly úspěchu, a i my to tak vzaly, byť po zápase o bronz v každé z nás byl smutek a vyprchával, teprve když jsme poseděly u maséra na pokoji a daly si trošku vínečka. Beru to jako sport, i když někde vzadu v hlavě mám, že je škoda, že není medaile.

Vy jste si ale přivezla trofej pro členku All Star, vnímáte to jako velký osobní úspěch?

Vůbec jsem netušila, že bych v nejlepší pětce turnaje mohla figurovat. Byla jsem v All Star na Evropě už před šesti lety, ale letos jsem to nečekala. Ani jsem se na to za výkony, co jsem v Polsku předváděla, necítila. Jsem ale moc ráda. Trofej je pěkná a pořádně těžká. Když jsem ji nesla, tak jsem pěkně posilovala biceps. Na letišti jsem ji pak vážila, má jedenáct kilo.

Některé favoritky v čele se Španělkami skončily v poli poražených a třeba Turkyně braly senzačně stříbro. Překvapilo vás, jak šampionát překreslil basketbalovou mapu?

Pro mě bylo obrovitánské překvapení, že se Španělsko a Bělorusko nedostaly ani do čtvrtfinále. Obě družstva hrála loni v říjnu semifinále mistrovství světa, jejich opory pak ale byly hodně vytížené v klubech a měly opravdu dlouhou sezónu, asi se to negativně projevilo. O to větší radost mám, že my jsme turnaj i přes omlazení kádru docela solidně zvládly.

Udržela se v týmu pohoda, která pomohla k nečekanému stříbru z mistrovství světa?

Atmosféra zůstala pohodová, každý dělal svou práci na víc než sto procent a myslím, že jsme snad zapůsobily sympaticky i na lidi kolem. Třeba i tím, jak jsme v Lodži zůstávaly o pauze na lavičce. Šatna byla hodně daleko, a když jsme si to chtěly zkrátit, narazily jsme na zamčené dveře, pak už nemělo cenu tam chodit.

Jak může být pro Česko těžká kvalifikace o olympijské hry?

Záleží na tom, koho dostaneme do skupiny. Když si vzpomenu na kvalifikaci před Pekingem, tak to nebyla lehká utkání, ale porazily jsme všechny, co jsme měly. Kdyby se to povedlo zase, budu moc šťastná. Byla jsem v Aténách 2004 i minule v Pekingu a ráda bych přidala třetí start.

Co vůbec říkáte na možnost, že by se olympijská kvalifikace mohla hrát v Česku?

Bylo by to super, nejen kvůli tomu, že by odpadlo náročné cestování, ale po loňské zkušenosti z Karlových Varů by se naši diváci nenechali zahanbit a nedopadlo by to tak tristně, jako teď v Polsku.

Bylo pro vás zdrcující hrát před prázdnou halou?

My počítaly s tím, že nebudeme mít takovou podporu, jako jsme měli doma při mistrovství světa, ale nečekala jsem, že tam skoro nikdo nepřijde. Hodně lidí v Polsku asi ani nevědělo, že tam nějaké mistrovství probíhá. Zničující byla i délka turnaje, za těch osmnáct dní jsem na hotelu viděla tolik filmů jako za celý rok. Hlavně komedie mám nakoukané dlouho dopředu…

Teď máte vytouženou dovolenou. Co budete podnikat?

Pendlovat mezi Brnem, Prahou a Žďárem, kde mám rodinu, a jestli vyjedu někam do ciziny, tak to spíš bude nějaká spontánní akce. Jediné, co mám v plánu, je 22. července sraz s bývalými spoluhráčkami, protože máme deset let výročí od vítězství na mistrovství světa juniorek.

Na tom srazu potkáte i hráčky ze současné reprezentace jako Veselou nebo Hartigovou, ale je někdo, s kým jste se třeba celých těch deset let neviděla?

Třeba Lenka Štefková, která se brzy potom vdala někam do Německa. Celé to organizuje Míša Uhrová u nich v Čelákovicích a slibuje hezké prostředí u kurtů. Moc se na všechny holky těším, basketbalový balón ale s sebou určitě neberu.

Kdy vám začne příprava pod koši?

Na začátku srpna bych měla začít individuálně trénovat a patnáctého mě čeká už příprava v klubu, ale protože je univerziáda, kam jede od nás hodně holek, tak budeme trénovat společně s VŠ Praha, abychom nebyly na hřišti čtyři. Cizinky se přidají až koncem prázdnin.

Martin Kézr, Právo

Zrušit


Časová osa: Míčové sporty

Filtr článků - Míčové sporty