Rubriky:

Míčové sporty

Bartoň si lebedí. Chodí spát po půlnoci a vstává v devět

19. srpna 2011 14:11 - PRAHA

V cizině hraje Luboš Bartoň basketbal už třináct let. Nejprve okusil univerzitní soutěž v zámoří, pak se dostal i pod ligové koše v Itálii a ve Španělsku. Zažil dokonce triumf Barcelony v Eurolize, od loňského léta ale nastupuje za provinční klub Fuenlabrada.

 

Libor Zavoral, ČTK

„Byl jsem rád, že se mi splnilo přání zůstat ve Španělsku. Odchod z Barcelony je pro každého hráče krokem zpět, vzal jsem ale ten přesun do týmu s podstatně nižšími ambicemi sportovně. Přijal jsem i výrazně nižší plat,“ říká 31letý český reprezentant.

Je rád za relativně dobrý ligový výsledek v novém působišti. „Skončili jsme sedmí a v play off nás vyřadil Real Madrid. Bylo to vlastně derby, protože Fuenlabrada je součástí Madridu, i když je spíš jeho okrajovou částí,“ líčí Bartoň, jenž by si přece jen rád našel nové angažmá.

„Mám s Fuenlabradou sice smlouvu i na příští rok, už se mi ale nechce do klubu vracet, protože tam nejsou peníze. Zatím mi ale nezbývá než znovu přijet, jelikož nemám nic jiného rozjednaného. Měl bych se tam hlásit 1. září, čekám ale, jestli se do té doby neobjeví něco lepšího na stole,“ uvažuje Bartoň, jehož poslední dobou limitovalo zdraví.

Za posledních čtrnáct měsíců se podrobil operaci přetržené achilovky i chirurgickému zákroku ramene. „Chtěl jsem se odrazit znovu nahoru, abych si mohl říct někde o lepší nabídku, jenže ta zranění ovlivnila moje sportovní vytížení. Víc jsem toho promarodil, než nahrál.“

Teď už se cítí dobře a hraje naplno, i když po každém zápase se tělo ozve. „Dělám hodně rehabilitačních cviků, abych mu ulevil. Jestli vydržím zdravotně a budu stačit herně, rád bych u basketu na vrcholové úrovni vydržel až do pětatřiceti. Pak se dám asi na trenéřinu,“ tvrdí 202 centimetrů měřící křídlo, jež touží pokračovat v kariéře ve Španělsku.

„Pro basket je to vynikající země, liga je tam o dvě třídy výš než soutěže jinde v Evropě. Vyhovuje mi i španělské počasí a miluju moře. Nemusím se v něm každý den koupat, ale úžasný je i ten pocit, že k němu máte tak blízko,“ říká Bartoň, jehož hlavně nadchl tamní styl života. „Vstává se tam v devět hodin a chodí spát až po půlnoci, to je ideální,“ směje se.

V cizině strávil podstatnou část basketbalového života. „Vůbec nelituju, že jsem se hned v osmnácti rozhodl pro odchod z Děčína za hranice. K pobytu v zahraničí patřilo i poznávání různých zemí a jazyků, mluvím dobře anglicky, italsky a španělsky,“ říká kapitán národního týmu, za nějž řada hráčů odmítla divizi B evropské kvalifikace hrát.

Bartoň má na to vyhraněný názor. „Každý hráč má právo na omluvu z osobních či zdravotních důvodů. Ale jestli někdo odmítá reprezentovat jenom kvůli tomu, že jsme teď dole v divizi B, a čeká na chvíli, kdy takzvaně o něco půjde, pak jeho přístup nazývám egoismem prvního stupně a ať mi nikdo nevypráví pohádky o cti hrát za národní mužstvo,“ říká nejzkušenější z reprezentantů.

Josef Pešout, Martin Kézr, Právo

Zrušit


Časová osa: Míčové sporty

Filtr článků - Míčové sporty