Článek
Jak se dá ztratit set ze stavu 20:14?
Sami jste to viděli. Měli jsme je pod sebou, byli jsme na koni, ale asi došlo k nějakému menšímu uspokojení. Pomalu nás dotáhli a už se to překlopilo na jejich stranu. Čtvrtý set jsme pak začali špatně. Nemám pro to vysvětlení.
Je to vaše největší volejbalové zklamání za poslední roky?
Je hodně velké. Poláci byli hratelní, nebyli na tom jako Rusové. Polsko mělo dva borce, kteří něco hráli, ale my je nedokázali ubránit. Je to naše chyba. Už se to bohužel nedá vrátit zpátky. Prostě jsme jim to nechali.
Nepřekvapilo vás, jak málo přišlo fanoušků?
Určitě. Říkalo se, jak bude vyprodáno. Ale lidi fandili dobře, prostředí jsme měli dobré. Bohužel jsme to nezvládli.
Šance na postup mezi nejlepší čtyři týmy přitom byla ohromná. Čtvrtfinále se Slováky mohlo být vaše...
Přesně tak. Jasně... To byla dvě nejhratelnější družstva, Polsko a Slovensko. Ale nevím... Podmínky jsme měli vynikající, všechno bylo na perfektní úrovni, ale během půl hodiny je všechno pryč a jedeme domů.
Neopustila vás forma trochu předčasně?
Spíš jsme nezvládli ten tlak, co na nás byl. Loni na mistrovství světa v Itálii s námi nikdo nepočítal. Najednou jsme porazili Bulhary, Čínu, Američany... Tady už se čekalo, že budeme ve čtvrtfinále, i soupeři si dali větší pozor. Poláky jsme ale porazit měli.
Co teď? Sbalíte si věci a budete upalovat za rodinou? Nebo proběhne večírek na rozloučenou?
Nevím, jaký bude program, ale já mám rodinu ve Francii, tak pojedu za nimi. A dál? Čeká nás ještě olympijská kvalifikace, což bude oříšek. A když nevyjde, tak asi přijde konec reprezentační kariéry.
