Článek
Příbram, kde volejbalově vyrůstala, jí byla brzy malá. O jejím talentu se vědělo brzy i v Praze a v šestnácti letech získala ojedinělou sbírku tří medailí během několika dnů.
Tři medaile na úvod
Nejprve pomohla kadetkám ve finále ke stříbrným medailím. Vzápětí nastoupila za ženy pražského PVK Olymp Praha v boji o bronzové medaile. Proti Frýdku-Místku hrála dokonce v základní sestavě ve dvou utkáních, které rozhodly o třetím místu Pražanek, a patřila k nejlepším.
Hned na to odjela do Brna, kde bojovaly o zlato juniorky a také v jejich základní sestavě podala vynikající výkon a do třetice se dočkala zlaté medaile. „To byl skvělý rok. Lepší vstup do velkého volejbalu jsem si nemohla přát,“ zavzpomínala Andrea Kossanyiová.
V Srbsku chtěla víc
V minulé sezóně už patřila k oporám Olympu. „Jenže to nebyl vydařený ročník. Ve všech soutěžích jsme skončily až čtvrté,“ povzdechla si. Chuť si spravila na juniorském mistrovství Evropy bronzovou medailí... „To bylo super. Z pohledu výsledků je to můj zatím největší úspěch. Věřím, že ne poslední.“
Jako jediná z bronzových juniorek se dostala do nominace na evropský šampionát žen. Osmnáctiletý benjamínek mezi hráčkami z předních evropských klubů...
Zkušenější spoluhráčky mě vzaly skvěle. V týmu byla dobrá parta a pohoda. Měla jsem z toho zpočátku trochu strach, přeci jenom tam byly hvězdy italské nejvyšší soutěže jako Helena Havelková nebo Aneta Havlíčková, ale jsou úplně normální. Škoda, že jsme skončily až osmé. Věřily jsme v lepší výsledek. I tak je pro mne premiéra v ženské reprezentaci na Evropě největším zážitkem,“ přiznala nejmladší členka týmu.
Z blokařky smečařkou
Čas na odpočinek po šampionátu byl prakticky nulový. O víkendu už začala extraliga žen a cíle Olympu jsou vysoké... „Samozřejmě bojovat o titul. Ráda bych si zahrála finále s Prostějovem. Nejlépe vítězné,“ přála si.
Zatímco první úspěchy sbírala jako blokařka, v Olympu z ní udělali smečařku. Nebyla to pro mne zrovna lehké změna, protože osm let jsem hrála blokařku. Jako smečařka chodím i na příjem podání. Ten mi zatím dělá největší problémy, ale na síti se cítím dobře. Vcelku jsem spokojená, protože si víc zahraji. Jako blokařka jsem část zápasu proseděla na lavičce a střídala se s liberem,“ nabídla svoje srovnání.
Na jaře maturita
Patří k dívkám, za nimiž se kluci otáčejí, jenže... „Kluka nemám, oni vůbec nechápou, že těžko hledám volný čas. Tréninky, zápasy, soustředění, škola... Nestíhám je. Často bývám dlouhé týdny pryč, což se jim nelíbí,“ pravila trochu smutně, ale hned dodala, že si na zájem stěžovat nemůže, ale nikam nespěchá. „Volejbal a škola mají přednost,“ dodala přesvědčivě.
Studuje sportovní Gymnázium v Praze Přípotoční. „Maximálně mi tam vycházejí vstříc. Bývám třeba celý měsíc pryč, domlouvám se s profesory individuálně. Teď hodně šprtám, protože jsem v maturitním ročníku, takže tenhle školní rok bude hodně těžký,“ přiznala. Naštěstí ze školy to má do haly, kde hraje Olymp doslova jen pár kroků.
A sny o velkých zahraničních soutěžích... „Jako každý sportovec. Také bych si chtěla zahrát třeba italskou nejvyšší soutěž. Ale nespěchám na to. Nejprve se musím prosadit doma, v reprezentaci a pak se uvidí. Pořád mám co zlepšovat a také chci dostudovat, abych měla nějaký základ do života,“ vypočítala Andrea Kossanyiová, o kterou už se přední zahraniční kluby zajímají.
