Rubriky:

Míčové sporty

Welsch si letní pohodu zpestřil sňatkem

19. července 2004 09:18 - PRAHA

Nezvykle pestré léto zažívá letos doma Jiří Welsch. K tradiční náplni v podobě regeneračního pobytu v Lázních Bohdaneč, tréninkového kempu pro mladé v Nymburce či ochutnávek jídel z babiččiny kuchyně přidal brzy po návratu ze zámoří oslavu otcových padesátin a v pátek v poledne i svatbu.

 

archiv

Po pětileté známosti se z oddané přítelkyně Lindy stala paní Welschová a hned po obřadu se novomanželé projeli po berounském náměstí v sedle koní.

Dívka, která ještě v dorosteneckém věku hrála basket za Spartu, s Jiřím prožila nejen jeho premiérovou zámořskou sezónu v Oaklandu, kde hrál za Golden State, ale po jeho boku absolvovala i oba přestupy, do Dallasu i do Bostonu.

"Nemohl jsem k sobě najít lepší děvče. Linda je holka do nepohody, hezká, chytrá a milá, no jinak bych si ji přece nevzal, a svatba proběhla, jak měla," směje se Welsch, s vážnou tváří ale přizná, že vstup do manželství bere jako posvěcení dlouholetého přátelství a lásky a později může přijít i rodičovská role. "Prostě se bude můj osobní život postupně měnit, určitě ale k lepšímu."

Zlomová sezóna

Také sportovní kariéra se mu proměňuje. Poslední sezóna NBA byla pro jediného českého basketbalistu v prestižní zámořské soutěži doslova zlomová. Prosadil se do základní sestavy Bostonu a dokonce si zahrál i play-off, což se jeho předchůdci, krajanu Zídkovi, nepoštěstilo.

"Přitom jsem měl velké obavy, jak to bude. Přišel jsem do Celtics až týden před začátkem soutěže. Ten tým jsem znal moc málo, a taky obráceně, trenér později přiznal, že o mně vůbec nic nevěděl."

Nejprve zaujal kouče O'Briena jako dobře bránící hráč, pak dostal stále častěji příležitost i v dalších směrech, čímž rostla také jeho sebedůvěra. "Hrál jsem dobře a hodně, vytvořil jsem si pozici, upozornil na sebe. Boston v současnosti asi ještě nemůže mít nejvyšší ambice, ale titul za sezení na lavičce bych nechtěl. Pro mě je nejlepší být v týmu, kterému pomůžu z palubovky."

Na palubovce téměř půl hodiny

Konečně zažil ten skutečný zápřah v NBA. "První rok jsem většinou proseděl na lavičce, ale teď jsem hrál každé utkání v průměru 27 minut a dával i dost bodů. Bylo to náročné nejen na kondici, ale člověk se musí v bleskovém tempu srovnávat i s únavou a psychickým vypětím. Hlavně v tomto směru jsem nasbíral důležité zkušenosti. V NBA stále Američané pohlížejí na cizince jako na lidi, kteří jim berou místo. A třeba média vám to dají nepokrytě najevo."

Nemá ale nic jistého. "V NBA to funguje tak, že v září budeme stát v tréninkovém kempu na stejné startovní čáře, zvlášť pod novým trenérem. Je to obrovsky konkurenční prostředí, kde není lehké se prosadit, a ani potom člověk nesmí polevit, protože je nutné odrážet útoky těch, co se mu snaží jeho pozici vzít. Dostal jsem za poslední rok obrovskou příležitost a nechci ji promarnit. Třeba i proto jsem se musel omluvit z reprezentace pro zářijovou kvalifikaci mistrovství Evropy."

Už si pletl pokoje

Welsch se pro úspěch v prestižní soutěži rozhodl maximálně obětovat. "Během sezóny se všechna energie, myšlenky soustředí na basketbal, tak jednou do měsíce nám vyšel čas vyjít si do města na soukromou večeři. Mám rád hlavně italskou kuchyni."

Přece jen častěji byli s Lindou v kině. Jinak ale tréninky, zápasy, cestování, to je Welschova každodenní náplň. "Hlavně cestovní kolotoč je únavný, i když hráči mají veškerý komfort, ale neustále létat z jednoho místa na druhé a spát ve třech hotelích během pěti dnů, to přestane bavit. Mně se stávalo, že jsem si pletl čísla svých pokojů," prozrazuje.

"Nutný je i relaxační odpočinek, nejraději se válím u televize. Baví mě dívat se nejen sport, ale mám rád i vtipné seriály, jako jsou třeba Přátelé," přiznává basketbalista, který si v zimě do domu na bostonském předměstí pořídil pro zábavu kulečníkový stůl. "Docela mě to chytlo."

Peníze zbytečně neutrácí

V roce 2002 uzavřený tříletý kontrakt v NBA mu zajistí celkem asi 120 miliónů korun, investorským pomocníkem se mu stal jeho sourozenec Petr. "Bratr po skončení kariéry začal podnikat v oboru financí, takže si nechávám poradit od lidí, kteří tomu rozumějí." Přiznává, že s Lindou, která na bostonské univerzitě studuje angličtinu, se už před svatbou snažili o vyvážený rozpočet.

Největším výdajem posledních let bylo zakoupení vozu BMW po příjezdu do Ameriky, které mají stále. "Pro některé spoluhráče je ale nepochopitelné, že mám jen jedno auto. Mills ještě v Golden State jich měl snad deset."

Zažil i jiné basketbalisty, kteří s chutí chodili roztáčet bank do kasina. "Já se peněz snažím využít pro celkové životní zabezpečení mé rodiny, za zbytečnosti neutrácím." Proto před pár týdny koupil v Praze byt. "Zatímco jsem byl v lázních, Linda ho bezvadně zařizovala."

V Lázních Bohdaneč, ležících dvacet kilometrů od rodných Holic, si dosyta užil bahenních a perličkových koupelí. K tomu si nechával vyvařovat z domácí kuchyně. "Řízek s bramborovým salátem, to je tradiční přivítací jídlo, ale tentokrát jsem na něj zaspal. Dva dny po příjezdu jsem potkal celou rodinu na oslavě tátových kulatých narozenin."

Mailem ho nepozvali

Během letního pobytu doma pocítil nárůst popularity. "Již v Bostonu mě začali lidi poznávat. I teď doma si občas někdo řekne o podpis, nebo mi přijde podat ruku a řekne, že mi drží palce. Je to milé, nějaké šílenství kolem mé osoby, které by znamenalo absolutní ztrátu soukromí, by mi ale asi trochu vadilo.

Na pořádání tréninkového kempu pro mladé adepty basketbalu o prázdninách se ale pokaždé těší. Tradičními spolupořadateli jsou reprezentační trenéři Michal Ježdík a František Rón. "Akce se letos pro ohromný zájem musela přesunout do sportovního centra v Nymburce. Snažím se těm dětem předat hlavně správný přístup ke hře. Mají svůj sportovní sen a já je chci povzbudit, aby za ním šly. Nemůžu jim zaručit, že se jim splní, ale chci jim ukázat, že obětování a tréninková dřina jsou předpokladem úspěchu."

Podobnou akci zažil Welsch sám před osmi lety jako talentovaný junior v Mnichově, kde ji pořádala tehdejší německá hvězda Detlef Schrempf. Letos českého basketbalistu rozesmál kluk tak ze třetí třídy, kterého zajímalo, zda mu to, že má jít hrát NBA, vzkázali e-mailem.

"Překvapilo mě, že tak malý školák už přesně ví, co je elektronická pošta. Ale když projevil takovou zvídavost, snažil jsem se mu vysvětlit, jak to na draftu chodí. "Ti mladí kluci většinou berou celý ten kemp velmi poctivě a taky se hodně vyptávají. Občas mě ale otázkami i zaskočí, třeba letos se mě ptali, kolik jsem v životě hrál utkání, a to fakt spočítané nemám. Padl i dotaz, kdy chci skončit kariéru. Ani na to jsem ve 24 letech odpověď neznal."

S manželkou do Itálie

Na konci července ho v Itálii čeká další kemp, tentokrát v rámci projektu NBA Basketbal bez hranic. "Vedení soutěže dává šanci dětem po celém světě trénovat s hráči NBA a mě vybrali jako jednoho ze zástupců pro Evropu. Rozhodli jsme se spojit příjemné s užitečným, takže do Trevisa jede se mnou i Linda a ještě před kempem si tam uděláme svatební cestu."

Když si pak ještě vzpomene na otázku, kdy by chtěl říci basketu sbohem, po chvilce přemýšlení ale prozradí, že i když by s NBA rád spojil celou hráčskou kariéru, žít natrvalo v Americe by asi nechtěl. "Život tam má možná člověk snažší, trochu vás to rozmazlí, ale mně se v Česku líbí a pamatuji si, že jsme se v bráchou bavili, že bych basketbalovou tečku měl udělat v rodných Holicích, a třeba to tak dopadne."

Martin Kézr, Právo

Zrušit