Článek
"Prostě se nepřetrhnou, člověk jim musí spoustu věcí říci třikrát, a to ještě máme štěstí, že průvodcem výpravy je mladý Ahmed, jehož matka je Češka," vypráví trenér Rastislav Trtík. Pivot David Juříček přibližuje i jistou přeorganizovanost, měnící se v chaos: "Když jsme potřebovali klíče od jedné místnosti na hotelu, seběhlo se asi deset Tunisanů, arabsky si snad i nadávali a celá věc se zdála neřešitelná. Pak přišla uklízečka, odemkla a bylo po problému." Ale pořadatelům nelze upřít snahu, novinářům se dokonce snaží vyjednávat levnější cesty taxíkem.
V úterý se nosily kulichy
Šok tuniské metropoli přineslo úterní počasí. Ještě v pondělí ukazoval teploměr příjemných patnáct stupňů, sluníčko hřálo a idylu snad mohl kazit jen ostřejší vítr. Včera ale v dějišti šampionátu celý den pršelo a teplota klesla na šest stupňů. Místní obyvatelé rychle hledali ve skříních zimní bundy a žehrali, že chladné počasí přichází z Evropy. "Nečekal bych, že tu uvidím lidi s kulichem na hlavě," usmívá se kapitán reprezentace Karel Nocar.
Bezpečnost především
Hráči však žijí tak trochu ve zlaté kleci a severoafrickou zemi poznávají jen z oken autobusu. Bydlí v pětihvězdičkovém luxusním hotelu Renaissance na břehu Tuniského zálivu, vzdáleném 30 kilometrů od centra, a všude kolem postávají policisté v uniformách či nápadně nenápadní pánové v kožených bundách se sluchátky v uších.
Desítky tajných policistů drží po boku mužstva nepřetržitou stráž. "Je jich tu fakt hodně a hlídají každý náš krok. Nemyslím si ale, že by toho zase moc dělali. Když si však chceme něco zařídit po svém, jen to zakážou," povzdechne si Juříček, který si volné chvíle krátí sledováním televize. "Už jsem v cizině dost dlouho, abych zvládl ve francouzštině sledovat i filmy. Také koukám na házenou, tuniské stanice ať už přímo nebo na záznamu nabízejí všechna utkání šampionátu," líčí legionář z Montpellieru.
Diváci dostávají vlaječky obou soupeřů
Oba dosavadní zápasy Tuniska byly vyprodané, z hlediště je až fanaticky povzbuzovalo dvanáct tisíc lidí v čele s prezidentem Ben Alím. Při ostatních utkáních se ale fandí tak trochu organizovaně. Diváci dostanou do rukou vlaječky obou soupeřů a za divokého poskakování střídavě vyjadřují podporu oběma.
Zápasy české skupiny probíhají v hale ležící v tuniské čtvrti El Menzah a v kruhovém hledišti pro pět tisíc diváků se pár stovek lidí ztrácí. Navíc po úterním ochlazení bylo uvnitř Paláce sportu už citelné chladno a hráče nemohly zahřát intenzívní rozcvička ani dunivá tuniská hudba. "Byla nám opravdu zima, bylo to až o svalové zranění. Atmosféra turnaje mi taky zatím přijde dost neosobní," posteskne si Juříček, hrající už na svém třetím mistrovství světa.
