Článek
Konečné 14. místo mezi čtyřiadvaceti účastníky i zanechaný solidní herní dojem jsou víc, než se čekalo. Myslí si to i kapitán Luboš Bartoň, když říká, že je na celý tým hrdý.
„Neřekl bych, že jsme překvapili sami sebe. Každý z nás ví, že dokážeme hrát dobře. Odborníci i veřejnost se ale tvářili, že si jedeme pro pět proher, proto jsme moc rádi za skalpy Poláků i Gruzínců," uvažuje Bartoň, podle nějž se Česku povedlo přiblížit evropské špičce.
Dívali se ve Washingtonu?
Konec v základní části by mohl vzbuzovat zklamání, ale reprezentanti předvedli, že po dlouhé pauze se s nimi na šampionátech musí počítat. „Získali jsme zpátky respekt. Když jsme v úterý v Celje balili kufry, všichni měli hlavu nahoře," uvědomuje si Bartoň. Národnímu týmu vyneslo kredit hlavně pečlivé bránění, ale i týmová schopnost brejkových akcí, a také hra pod košem probuzeného Veselého. Snad se ve Washingtonu dívali, aby svému zaprášenému trumfu v NBA svěřili roli, která vrátí jemu i klubu v zámoří lesk.
Nemá ale cenu něco lakovat na růžovo, jakmile měli soupeři navrch při doskakování a zastavili český rychlý protiútok, byla reprezentace v úzkých. Zvlášť při zoufalé střelbě trestných hodů „Když zahodíte 16 šestek z 21, je to osudová ztráta pro každý tým," vrací se kapitán k prohře s Chorvaty v přímé bitvě o postup. „Za celý šampionát jsme ale nevypustili ani vteřinu a všichni makali, i když se třeba střelecky nedařilo," míní 33letý Bartoň.
Důležitá je i perspektiva družstva. „Pro mě to byla možná poslední možnost se předvést, ale klíčovým hráčům, jako jsou Satoranský a Veselý, ještě není ani třiadvacet a ti mohou mít před sebou klidně pět šest šampionátů," uzavírá Bartoň.
