Článek
Co vás přivedlo do liberecké Dukly?
Po loňské sezóně, kdy jsem skončil ve Francii, jsme hledali s manažerem nové angažmá. A jelikož jsem už v předminulém ročníku hrál extraligu za Příbram, kývl jsem na nabídku z Liberce. Dukla ztratila nejlepšího hráče Hadravu na postu univerzála, a tak jsem se klubem domluvil na přestupu.
Proč jste nezůstal ještě ve Francii?
Mám dobré vzpomínky na tamní působiště. Ale moje rodina je v Polsku a měl jsem to k ní hodně daleko. Liberec je od okolí Katovic, kde mám trvalý domov, trochu blíž. Mrzí mě, že nemohu být pořád s malým synkem, jemuž je dva a půl roku, ale vzdálenost 420 kilometrů není zase tak obrovská, takže se cestování dá zvládnout.
Jak se cítíte v libereckém klubu?
Dukla Liberec je známá značka. Každoročně hrají o nejvyšší příčky, je to jeden z dlouhodobě nejlepších českých celků. A chtěl bych pomoci k prvenství v extralize. Trénujeme celý rok, abychom uspěli v play off. Osobně titul ještě nemám, ve velmi kvalitní polské lize jsem získal jen bronz.
Titul v české extralize obhajují České Budějovice. Máte z nich největší respekt?
Vím, že tam jsou dobří hráči, tým startuje i v Lize mistrů. Uznávám každého soupeře. Ale když jsem působil v Příbrami, tak ligu v roce 2013 vyhrála Ostrava. To si dobře pamatuji, bylo to překvapení.
Stihl jste v Liberci navštívit i jiné vrcholové sporty?
Byl jsem zatím pouze dvakrát na hokeji. Běží nám volejbalová sezóna včetně evropských pohárů a tím, že se hraje systémem středa-sobota-středa, nezbývá moc času.
Hovoříte výborně česky, což je pro vás asi výhodou nejen ve volejbale, ale i v běžném životě...
Už jako malý jsem jezdil do Čech s rodiči. Čeština mi trošku vlezla do hlavy, nemám s ní problém.