Článek
Cítíte, že jste uhráli proti úřadujícím evropským šampiónům víc, než se všeobecně očekávalo?
Ze začátku utkání každý chtěl udělat něco navíc, což bylo i kontraproduktivní. V poločase jsme se dokázali zklidnit a řekli jsme si, že zkusíme všem ukázat, jak umíme hrát házenou a že se nenecháme tady od Francouzů rozsekat.
Ve druhé půli jste za to vzali parádně, najednou se náskok favorita začal tenčit...
Pořád jsme věřili, že se dá s výsledkem ještě něco udělat. Kdybychom věřit přestali, tak prohrajeme o patnáct Tím, jak jsme je začali stahovat gól po gólu, tak se najednou objevily jejich hranice a při našem zlepšení ve druhé půli bych řekl, že jsme je skoro uhnali. Bylo přece jen vidět, že nejsou závodní koně.
Jak moc vám to vzalo sil?
Ve mně osobně nezbylo vůbec nic, ale skočím si do bazénu a vyplavu se z toho. Ke konci jsem vyloženě utekl hrobníkovi z lopaty, protože mě už chytaly i křeče do nohou, ale bavil mě takový zápas.
Nakonec byl ten výkon takový, jaký byste chtěli předvádět celou dobu na šampionátu v Kataru?
Bavili jsme se házenou a užívali si atmosféru. Radovali jsme se z každého gólu a donutili Francouze hrát celou dobu naplno, takže se zrodil přijatelný výsledek, za který se nemusíme stydět.
Takže příště se Švédy jen navázat, kde se končilo?
Dá se na tom stavět a doufám, že nám tahle radost ze hry i nadšení vydrží celý turnaj a hlavně do zápasů, které budou rozhodovat o postupu ze skupiny, tedy s Egypťany, Islanďany a Alžířany.
Co jste říkal na poloprázdnou halu Duhail?
Lidí bylo víc než bych možná čekal, hlavně zásluhou francouzských fandů, ale bylo fajn vidět i české vlajky. Jenže tady v těch kolosech nestačí, když přijdou necelé dva tisíce lidí, možná by sem měli nějaké další nahnat.
