Článek
Jak jste se tak rychle ocitla v nové roli?
Nebylo to úplně z mojí hlavy, ale manažer Slavie Toman mě oslovil se super nabídkou. Během právě skončené sezóny měla patálie s trenéry, takže si prý obvolal pár lidí, co si myslí o nápadu dát tam mě. Já byla nejdřív zaskočená, ale dost jsem o všem přemýšlela a nakonec jsme se dohodli, že si troufnu na krok do neznáma.
Urychlila nabídka váš záměr ukončit hráčskou kariéru?
To ani ne, prožila jsem na hřišti s házenou fakt krásné roky, ale bylo mi už pár týdnů jasné, že nastal čas se posunout. Všechno se pak semlelo dost rychle, ale věděla jsem, že hrát už nechci a házenou opustit taky ne. Od vedení Slavie cítím značnou podporu, toho si moc vážím a navíc to mám do Edenu deset minut z baráku. Takže ideální návrat ke kořenům.
Není to ale velký skok, ze hřiště rovnou k interligovému celku dospělých?
Když jsem zahájila studium trenérské licence, tak jsem myslela, že začnu třeba někde u žaček. Ten skok asi mohl být menší, ale už mám béčko a od září nastupuju do školy pro áčko.
Čekáte jako jediná žena na postu kouče v interlize i trochu mužského despektu?
Zatím mi nikdo nic takového najevo nedal, za trenéra vždycky mluví výsledky. Necítím se však jako nějaká průkopnice. Snad ve Slavii neudělali chybu, když vsadili na zkušenou hráčku, která se učí tak trochu za pochodu a řeší, jak zvládne něco nepoznaného.
Hrála jste vy sama někdy pod trenérkou, od níž byste mohla čerpat inspiraci?
V Székesfehérváru jsme měli Edinu Szabóovou a ta měla ohromnou autoritu. Dokázala být tvrdá a zároveň báječně porozumět ženské duši i různým náladám holek. Při angažmá v Černé Hoře jsem zase zažila asistentku kouče, která nás uměla připravit perfektně kondičně.
Jak vás přijaly slávistky?
Měla jsem už osobní pohovor s každou z nich. Mluvila jsem o tom, jak bych ráda, abychom fungovaly. Na hřišti jsem vždycky nechávala srdce, snad tohle naučím i holky ve Slavii. Vím, kolik je v klubu talentů, a těším se, že s nimi budu pracovat.
Chcete hodně sázet na své dřívější spoluhráčky Keclíkovou s Jonášovou?
Věřím, že budou vůdčí typy v šatně a Kačka Keclíková i takovou mojí pravou rukou na hřišti. I přes odlišné role si tykáme dál a cítím, že mě berou. Ostatní holky mě znají už jen jako soupeřku z mosteckého dresu, ale snad vnímaly, že jsem na hřišti něco uměla. Věřím, že se rychle sladíme. Zatím mám dobrý pocit, že se nechají usměrnit a přijmou radu.
