Lidi pravdu znát nechtějí, zajímá je příběh, mrzí Slukovou. Vytahovat špinavé prádlo nechce

Je pravda, že jsme hrály jen dvě kvalifikace před mnoha lety. Když se člověk na okruhu pohybuje, ví, že všechny hráčky v hlavní soutěži jsou rády, že kvalifikace hrát nemusejí. Hraje se na jednu porážku s výbornými týmy, tlak je strašně veliký. Je to pro mě změna, s níž jsem počítala, pokud se s Kristýnou rozejdeme, ale nepovažuju to za nic dramatického. Když vznikne nový tým, musí si projít kvalifikacemi a já věřím naší hře a našemu potenciálu.

Obě jsme si prošly poměrně těžkým obdobím, naše sehrávání zezačátku bylo nesmělé. Ale překvapivě rychle, minimálně pro mě, to sedlo, myslím, že s Barčou si sedíme mimo hřiště i na něm. Samozřejmě spousta věcí je nových, učíme se, ale nebylo to tak, že bychom stály vedle sebe a měly absolutní paniku, zakopávaly bychom o sebe…

Tyhle věci se dějí, spousta týmů se na světovce i letos rozešla. Lidi ze sportovního prostředí vědí, jak je to náročný sport, kde hrají jen dva lidi, a že to po nějaké době může přestat fungovat. Reakce byly různé, někdo byl překvapený, někdo rád, někdo nevěděl, proč. Samozřejmě ty informace každý získal zprostředkovaně, tak se pak různě utváří ten obrázek.

Já věděla, že budou pouze tři varianty. Buď půjdeme s úplnou pravdou ven, což nikdo z nás nechtěl, protože to by znamenalo říct i věci, které navenek nepatří. Nebo že se neřeknou žádné detaily. A třetí varianta, že si každý řekne jen to, co potřebuje a co se mu hodí do krámu.

Myslím, že jsme s Kristýnou každá zvolila jinou variantu. Mrzí mě, že to bylo prezentováno takhle strašně černobíle. Vím, co za tím bylo, jakým procesem jsme si prošly. Ví to i Kristýna a víc lidí, kteří se kolem našeho týmu pohybovali. Bylo by řešením, že každá bychom měly udělat sáhodlouhý rozhovor do novin, kde si řekneme tu svoji pravdu? Myslím, že by to nikam nevedlo, akorát bychom se rýpaly v něčem, co se stejně nevyřeší.

Lidi dostali naservírovanou část informací, kterou si převzali, a s tím já bohužel nemůžu nic dělat. A zařekla jsem se, že nebudu tahat špinavé prádlo nebo detaily, to podle mě do toho nepatří. Kristýna má určitě nějaký svůj záměr, proč to tak řeší, ale já už se v tom nechci rýpat.

Nebylo to tak, že bychom se schovávaly. Já už ani nevím, co pomůže k osvětlení situace. Přijde mi, že lidi pravdu znát nechtějí, zajímá je příběh, že tahle je dobrá, tahle špatná a co za tím je, nikoho nezajímá. Ano, kdybychom se potkaly na republice, příjemné to nebude. To asi každý chápe, že tyto věci se neprožívají úplně snadně a konfrontace herní a ani ta lidská by nebyla úplně dobrá. Ale ta situace stejně nastane, a jestli by nastala teď na republice, nebo za rok, stejně bude těžká. My jsme ani neměly v plánu republiku hrát…