Hlavní obsah

Ragbyový tvrďák a srdcař. Měl 60 zranění za dva roky, dočká se na MS vytouženého cíle?

Londýn

Narodil se v Namibii a kromě své rodné země mohl reprezentovat v ragby také Anglii či Jihoafrickou republiku. Místo honby za trofejemi se silnými reprezentacemi se ale Jacques Burger rozhodl hájit barvy Namibie. Kapitán afrického outsidera ale se svými spoluhráči dál na světových šampionátech čeká na výhru. A letos má vůbec poslední šanci, protože po právě probíhajícím šampionátu ukončí kariéru.

Foto: Profimedia.cz

Ragbyový reprezentant Namibie Jacques Burger.

Článek

Tvrdého chlapíka z Windhoeku dohnaly kupící se zdravotní problémy. Za poslední dva roky utrpěl neuvěřitelných 60 zranění a kariéru tak musí ukončit už ve 32 letech. „Na pravém koleni jsem měl už šest operací, dvě na pravém rameni, dvě na lícních kostech a jednou zlomenou ruku," vypočítal některé neduhy.

Jeho tělo také muselo v důsledku chirurgických zákroků pojmout celou řadu kovových součástek. „Všechny šrouby a destičky už jsem si ale nechal vyndat, nicméně je nosím s sebou v báglu jako připomínku. Lidi mi říkali, že na šampionátu vůbec nebudu moct hrát, ale ukázal jsem, že nemají pravdu," těšilo ho.

Chtěl by hrát ještě 50 let

Jenže zdravotní patálie už nechce brát na lehkou váhu. „Jsou chvíle, kdy mám strach o svoji budoucnost. Mám dvě malé děti a chtěl bych být aktivně zapojen do jejich života. Jakmile ale vkročím na hřiště, úplně zapomenu na nějakou opatrnost a budoucnost. A proto jsem se možná dostal do této situace. Nejraději bych hrál dalších 50 let, kdybych mohl. Jenže nemůžu," posteskl si.

Pokud nebude chtít končit kariéru s hrozivě špatnou reprezentační bilancí, bude muset on i jeho spoluhráči v dalších utkáních letošního šampionátu ještě pořádně máknout. Zatím nastoupil na MS k devíti zápasům, z nichž má na svém kontě devět porážek a skóre 88:536. Je v tom započítána i čerstvá porážka 14:58 s Novozélanďany, ve skupině mají ještě Argentinu, Tongu a Gruzii.

Poslechl srdce

Burger mohl usilovat o trofeje a sbírat jednu výhru za druhou v barvách světových velmocí. Jenže rozhodl se hrát za Namibii a ani s odstupem toho nelituje. „Musíte následovat hlas svého srdce. Srdce mi říkalo, abych reprezentoval svoji rodinu, své dětství a své lidi," vysvětloval.

Nevadí mu, že s týmem plným amatérům, který patří papírově k nejslabším na šampionátu, nemá proti elitním reprezentacím šanci.

„Anglie je mým druhým domovem, jenže v Namibii jsem poprvé vzal do ruky ragbyový míč. A to je proč jsem teď tady na mistrovství - těm lidem to prostě dlužím," dodal.

Reklama