Článek
Můžete příznivcům připomenout sportovní úspěchy vašeho otce Lubora Halandy?
Vím, že hrál za československou reprezentaci. S týmem ČH Bratislava získal třikrát po sobě titul mistra republiky a jeden rok triumfovali i v evropském poháru. Potom odešel do zahraničí, kde se stal vůbec prvním slovenským hráčem v Itálii. Působil tam i jako trenér.
Dá se předpokládat, že vás otec přivedl i k volejbalu.
Narodil jsem se v roce 1992 v Itálii, když tam táta měl trenérské angažmá. Italské místo narození mám i v občanském průkazu. Když mi byl rok, vrátili jsme se s rodinou na Slovensko. Ale do Itálie jezdím na dovolenou. Do patnácti let jsem hrál v Bratislavě fotbal, teprve pak jsem začal v Trenčíně s volejbalem. S družstvem Volley Bratislava jsem se stal mistrem Slovenska.
Kam se potom ubíraly vaše cesty?
Šel jsem hrát do Německa. S týmem Mitteldeutschland jsme byli pátí v bundeslize. Minulou sezónu jsem strávil v Prievidzi ve slovenské lize. A nyní jsem v Ústí.
Co vás přivedlo právě na sever Čech?
Bavil jsem se se slovenským nahrávačem Podstupkou, který loni v Ústí hrál, a řekl mi, že shánějí smečaře. Takže přes něj přišel kontakt z Ústí a po zkoušce jsem tady zůstal.
Ústí nad Labem ale nepatří momentálně k elitě české extraligy.
Přišel jsem proto, abychom něco vyhráli (úsměv). S přípravou a podmínkami jsem spokojený. Občas jezdím do Prahy, ale hlavně jsem v Ústí a soustřeďuji se na to, abych podával co nejlepší výkony. Beru zdejší působení jako odrazový můstek do další kariéry. Věřím, že bychom se mohli dostat do extraligového play-off.
Máte i reprezentační ambice?
Byl jsem v širším kádru slovenské reprezentace mezi dvacítkou hráčů v přípravě na nadcházející mistrovství Evropy. Do užší nominace pro šampionát jsem se nedostal. Z české extraligy tam je například Tomáš Kriško z Dukly Liberec. Jsem rád, že na mistrovství startují Slovensko i Česko.
