Článek
Co se vám vlastně přihodilo?
Zranil jsem se v předešlém utkání extraligy v Kopřivnici. Nezavinil jsem si to sám, ale způsobil to protihráč, který mi zalehl nohu. Beru situaci jako nešťastnou náhodu. I dříve se stávalo, že mě zranění někdy vyřadilo těsně před reprezentačním srazem nebo přímo při srazu. Už jsem si na podobné nesnáze nějakým způsobem zvyknul, jenže tentokrát bude nucená pauza hodně dlouhá.
Vaše herní neúčast je komplikací i pro extraligový tým Lovosic.
Vypadá to, že budu chybět až do vánoc a naskočím snad až do jarní části extraligy. Nechci však předjímat, jestli bych se stačil vrátit i dříve. Přece jen už mám nějaký věk a nebylo by dobré návrat na palubovku uspěchat. Snažím se zranění vyléčit a teprve pak mohu nohu maximálně zatěžovat.
Jaké to je sledovat reprezentační nebo i klubové spoluhráče jen z tribuny?
Úplně něco jiného, než když jste na hřišti nebo připravený na střídačce. Jsou to především větší nervy, protože nemůžete zasáhnout do hry. A pro zraněné hráče jsou takové chvíle utrpením.
V extralize patříte každoročně k nejužitečnějším hráčům a střelcům. Mrzí vás, že kvůli dlouhodobé absenci zřejmě přijdete o šanci bojovat o titul nejlepšího kanonýra?
Takhle z individuálního hlediska to nevnímám. Pozice nejlepšího střelce ligy je vedlejší. Spíš lituji toho, že nemohu pomoci klukům v období, kdy máme více zraněných hráčů.
Uvažujete v Lovosicích znovu o extraligové medaili?
Je předčasné spekulovat o konečném umístění. Jak jsme se sami přesvědčili loni, dá se uhrát finále a stříbrná medaile i ze šestého místa po základní části. Prvořadým cílem je dostat se do osmičky pro play off. A čtvrtfinále bývá zlomovou částí sezóny.
Počítáte s vlastním návratem do reprezentace?
Pokud budu mít po rekonvalescenci i v budoucnu stálou výkonnost, věřím, že v mém případě není nic ztraceno.
