Článek
Nelitujete pro roce svého kroku spojeného s ukončením působení v zahraničí?
V žádném případě. Vracel jsem se z Francie v pětatřiceti letech i z rodinných důvodů, děti chodí do školy. Takže stěžejní roli hrála rodina, nyní jsem v Česku spokojený. V pokročilejším sportovním věku člověk neví, jestli vydrží v cizině ještě další rok, nebo dva. A rozhodl jsem se pro návrat do Česka.
Zklamalo vás čtvrté místo Karlovarska?
Sezóna nedopadla, jak jsme si představovali. Na konci soutěže jsme měli zraněné hráče a úzký kádr. Doufáme, že jsme se poučili. Proto jsme letos posílili a zdvojili posty. Máme vysoké ambice, tedy chceme medaili. Uvidíme, jak to bude vypadat.
Do Karlových Varů přicházejí i hráči zvučných jmen. Čím je klub přitahuje?
V kádru máme pět reprezentantů ze čtyř zemí. Je super, že si Karlovarsko vydobylo takové postavení. A špičkoví hráči berou zdejší působení jako mezistupeň ve své kariéře.
Co říkáte na to, že se v české extralize znovu potkáváte s bývalými spoluhráči z reprezentace?
Znamená to, že soutěž má nějakou úroveň. A kluci, kteří ještě mohou hrát, ji upřednostní před dohráváním v zahraničí. To je obrovská vizitka pro extraligu. Zpátky jsou nově Holubec, Štokr, Rejlek, Boula, už dříve přišli Staněk, Jakub Veselý, Kryštof, Hrazdira.
Co jako bývalý lídr reprezentace soudíte o současném národním týmu?
Kluci sedmým místem na mistrovství Evropy zvedli kredit našeho volejbalu. Moc se mi jejich hra líbila. Četl jsem, že tři hráči v reprezentaci končí, ale snad je pořád z čeho brát. Třeba na „mém" smečařském postu by neměl být problém.
