Článek
Tři čtvrtiny jste měli zápas pod kontrolou, co se stalo v té poslední, do které jste vstupovali s náskokem osmi bodů?
Špatně jsme do ní vstoupili a dostali jsme nějakých devět bodů v řadě, nekoncentrovanost v obraně, řekneme si kdo koho brání a vzniknou tam nějaké přebrání, nebo něco podobného a už se nedomluvíme, kdo koho má. Soupeř z toho dával jednoduché koše. Tak koncovka byla už o štěstí.
Když se v úvodu poslední čtvrtky poprvé dostali do vedení 71:70, byla to pro vás velká rána?
Když celý zápas vedete v poslední čtvrtině začnete prohrávat, tak to není psychicky dobré, ale už to hrajeme nějaký pátek a nemělo by nás to takhle zničit.
Stejně jako Martin Gniadek jste i vy celou závěrečnou pasáž dohrával se čtyřmi fauly. Byl to problém při bránění?
Těžko říct. Museli jsme si na to samozřejmě dávat bacha, ale nebylo to jenom o nás dvou. Museli jsme bránit všichni. Burnett nám dal 26 bodů, to je špatně. Ale trochu problém to byl, protože jsme do hráče s míčem nemohli jít moc agresivně. Je možné, že i tohle spolurozhodovalo o konečném skóre.
Dvě porážky v řadě doma, na to nejste zvyklí a asi si na to ani nebude chtít zvykat, viďte?
To určitě ne, ale více jak ta dnešní mrzí porážka s Olomouckem, kdy jsme hráli otřesný basketbal. Dneska to bylo o třídu jinde. Pardubice potvrdily, že jsou dobrý a nesmírně zkušený tým.
Jsou ty tři porážky po těch pěti úvodních vítězstvích velké vystřízlivění?
Samozřejmě. Musíme si říct a podívat se na to, proč nehrajeme tak, jako v úvodu sezóny. Dneska to už bylo tomu i podobné, bohužel Pardubice měly více štěstí možná. Do dalších zápasů musíme jít každopádně v jiném rozpoložení, a hlavně hrát tak, jako předtím.
