Článek
Jak se vám zamlouvá nynější pozice v ústeckém basketbalovém klubu?
Nevím, jestli je post hrajícího asistenta kouče zásadní novinkou. Takhle to praktikují ještě v dalších dvou nebo třech týmech, konkrétně v Kolíně a Jindřichově Hradci. Když mají v klubech staršího hráče, tak může pomoci trenérovi (úsměv). Žádné tlaky v Ústí nejsou, ale dali jme si za cíl umístění v první šestce po základní části. To je měřítko, zda se bude sezóna hodnotit jako úspěšná.
Máte za sebou moravsko-slovenský trip se zápasy v Brně a Levicích. V čem to byla výjimečná situace?
V Ústí nejsme moc zvyklí jezdit na více než jedno utkání venku. Ale vyšlo to tak termínově, takže jsme museli s trenérem Pištěckým upravit program a řešit dva duely po sobě. Po ligovém vítězství v Brně jsme se přímo přesunuli do slovenských Levic k zápasu evropského Alpe Adria Cupu. Bohužel jsme tam prohráli a ztratili jsme šanci na postup ze skupiny. Ještě v lednu nastoupíme proti slovinskému Domžale.
Znal jste slovenské basketbalové prostředí?
Když jsem působil na Slovensku v dresu Nitry, startovali jsme i v Levicích. Mám tam i bývalého spoluhráče. Už je to ale sedm let, co jsem hrál slovenskou ligu. Rychle to uteklo. Teď se soustřeďuji na českou ligu. Po středečním návratu ze Slovenska hrajeme už v pátek 22. prosince v lize doma proti Pardubicím.
Na hřišti se můžete potkat i s Jiřím Welschem, nedávnou posilou Pardubic.
V začátku sezóny při našem utkání v Pardubicích tam ještě nebyl, takže i jeho start v ústecké hale může být událostí pro basketbalové příznivce. Hráli jsme spolu za reprezentační tým, ale na klubové úrovni jsme se v jednom dresu nepotkali, byť jsme oba prošli Nymburkem. Jirka Welsch tam přišel, když jsem odtamtud odcházel.
Jak dosud hodnotíte letošní ročník?
Liga se mi v globále líbí. Špička je silná a pak je vyrovnaná tabulka od čtvrtého do desátého místa. Jedna nebo dvě výhry znamenají různé přesuny. Zaostávají jen Jindřichův Hradec a Brno.
