Hlavní obsah

Folta se loučil s kariérou na vrcholu jako Florbalista sezóny

Bouřlivý aplaus vyprovázel do sportovního důchodu Daniela Foltu, který v sobotu převzal na slavnostním večeru v pražském divadle Na Jezerce cenu pro Florbalistu sezóny i neužitečnějšího hráče extraligy. Dvaatřicetiletý obránce, který dovedl Vítkovice po osmiletém kralování Střešovic k jejich čtvrtému titulu, skončil kvůli potížím s kolenem na absolutním vrcholu kariéry.

Foto: ČFbU

Florbalový obránce Daniel Folta

Článek

"Většinou takové situace ustojím, ale tohle byla opravdu nádherná odměna za ta léta poctivé dřiny. Nic víc jsem z florbalu nikdy neměl než tohle, takže to byla naprostá krása slyšet při vyhlášení takový potlesk," řekl Folta novinářům. "Mám strašnou radost, že jsem vyhrál obě ankety. Je to společně se zlatem s Vítkovicemi nádherná satisfakce a příjemná náplast za to, že jsem nezískal za patnáct let v reprezentaci žádnou medaili," uvedl hráč, který vítěznou brankou v pátém finálovém zápasu zajistil Vítkovicím titul.

Vážné zranění kolena jej připravilo v roce 2004 o start na mistrovství světa ve Švýcarsku, kde český tým získal historické stříbro. Loni v prosinci na světovém šampionátu v Ostravě a Praze domácímu výběru medaile jen těsně unikla po porážce se Švýcarskem v duelu o bronz. "Ta medaile je jediné, co mi chybí, to se bohužel nepovedlo," lituje Folta.

Jinak si ale ze své poslední sezóny odnáší samá pozitiva. "Já jsem člověk, který se tak snaží všechno brát. Když se na tento rok podívám: titul, nebo toto vyhlášení, tak prostě pozitivní věci převažují. A mistrovství světa se nám taky povedlo. Tvrdím, že se nám podařilo možná ještě víc, než třeba získat medailí - a to dotknout se srdce diváka. To je neskutečný úspěch a končí se mi mnohem příjemněji," připomněl atmosféru zaplněných hledišť v ostravské ČEZ Aréně a pražské O2 Areně.

U florbalu by rád zůstal pravděpodobně v trenérské roli

Kvůli zdravotním problémům nemohl v play-off v dresu Vítkovic absolvovat cestu za titulem naplno, přesto zaznamenal sedm branek a čtyři asistence. Ke konci sezóny už bylo jasné, že to s kolenem vypadá špatně. Léta každodenních tréninků v amatérském sportu bez patřičné regenerace se podle něj na zdraví výrazně podepsala. "Doktor mi potvrdil, že se jedná o minimálně druhý, možná třetí stupeň artrózy. Po sezóně se na to podívali artroskopicky a bylo zřejmé, že pokud budu chtít pár let fungovat bez endoprotézy, tak bych měl určitě florbal pověsit na hřebík," podotkl Folta, který se chce sportu věnovat alespoň rekreačně.

Nyní se chystá na životní změnu, i když u florbalu by rád zůstal pravděpodobně v trenérské roli. Má prý tři možné varianty. Zvažuje odejít na rok či dva trénovat do Švýcarska, kde dlouhé roky hrál. "Samozřejmě bych tam k tomu musel pracovat," podotkl. Od pracovních příležitostí se odvíjí i působení v Česku. "Varianta je, že zůstanu ve Vítkovicích, pokud na Ostravsku seženu nějakou rozumnou práci v našem těžkém regionu. Ale tam je trenérské místo podchyceno výborně. A nevylučuji, že bych také mohl vyměnit klub, pokud by se to vyvrbilo k oboustranné spokojenosti."

Vystudovaný učitel si v současné době dodělává na Karlově univerzitě v Praze trenérskou licenci A. Jasno o budoucnosti by chtěl mít do měsíce. Při situace ve školství ale moc nevidí možnost, že by učil. "Bohužel nemám za sebou žádnou praxi, takže ten nástupní plat je těžko k vyžití. Bez prémií jde o nějakých patnáct tisíc hrubého, což je jedenáct a půl čistého. Při nějaké kombinaci s florbalem a trénováním by se to asi dalo nějak utáhnout, ale to by bylo zase na krev. Kdyby přišla jakákoliv jiná pracovní nabídka, tak bych to jedině přivítal," doplnil Folta, který vyplňuje volný čas především rybařením, svou další velkou vášní.

Reklama