Hlavní obsah

Nasadit mě proti Japoncům je risk, vtipkuje rodák z Tokia Kafka

HELSINKY

Japonští florbalisté o tom zřejmě nemají tušení, ale jejich zřejmě ojedinělým útokům bude dnes na mistrovství světa v brance české reprezentace čelit rodák z Tokia. Exotické rodiště má v občanském průkazu Tomáš Kafka. „Možná je trenérův záměr mě nasadit proti Japoncům, ale je to od něj risk,“ směje se dlouholetá česká jednička.

Foto: ČFbU

Brankář české florbalové reprezentace Tomáš Kafka

Článek

Jeho otec pracoval v japonské metropoli v roce 1978 v diplomatických službách, Tomáš Kafka si toho už ale ze svého asijského pobytu mnoho nevybaví. „Já se tam jen dva roky batolil,“ vzpomíná nejlepší brankář světa z roku 2006. Do Japonska se vypravil ještě jednou v dospělosti. „Když mi bylo 25 let, tak jsem tam letěl s tátou. Měl takový projekt, že mě vyfotí na místech jako tehdy, ve stejných úhlech,“ říká Kafka.

S japonskými spoluhráči tak konverzaci v jejich mateřštině nezapředne. „Umím klasické arigató, koničivá, sajonara a napočítat do deseti,“ přiznává. Při očekáváné české kanonádě do japonské sítě lze čekat, že pro správné vyslovení výsledku se bude muset naučit i dvojciferná čísla… „Možná bych si ještě mohl najít na googlu nějaké nadávky, abych je rozhodil,“ usmíval se.

Tomáš Kafka v civilufoto: Právo/Jan Handrejch

Do brankářské opory si rýpnou i spoluhráči. „Vždycky když se to někdo nový dozví, je z toho vyplesklej,“ říká Kafka. Možná si řeknou i speciální prémii do týmové kasy, když hraje proti „svým“. Japonci se ale zatím neozvali, že by Kafku chtěli zlanařit. „Možná až mi bude čtyřicet, zkusím se s nima domluvit, jestli bych japonské občanství nemohl získat,“ usmíval se muž, jenž je v civilu forenzním auditorem společnosti Ernst&Young.

Japonská kultura ho ale příliš nezasáhla, alespoň co se týče stravy. „Suši nemám rád vůbec, hůlkama bych se taky moc nenajedl, a že bych se pouštěl do takových delikates jako že jedna z patnácti ryb je smrtelně jedovatá, to taky určitě ne,“ vykládal dobře naložený gólman.

Hlavně nedostat hloupé góly

Nebýt kuriózního setkání se soupeřem z jeho rodné země, na zápas by se příliš netěšil. „Nevím, jestli je dobrá cesta rozšiřovat mistrovství světa,“ líčil s narážkou na značné rozdíly ve výkonnosti jednotlivých celků. „Když si vezmu, že Itálie je nějaký desátý tým na světě a my čtvrtý a je mezi námi rozdíl 16 branek, tak je to strašné,“ říkal po včerejším hladkém českém vítězství, Japonci dostali od Norů ještě o dva góly víc.

Zápas, který začíná dnes v pravé poledne, asi nebude jiný. „Hlavně nechci dostat nějaké hloupé góly, je vždycky nepříjemné, když na vás jde jedna střela za deset minut. Ale myslím, že kluci dají víc gólů, než Japonci budou mít střel, tak bychom snad vyhráli, i kdybych branku pravidelně opouštěl,“ vtipkoval Kafka.

Reklama

Související témata: