Hlavní obsah

VIDEO: Technický pokrok ve florbalu. Míčky už létají přes 200 km/h

HELSINKY

Zdá se vám florbal být pomalým sportem? Pak vás zdání klame. Technický vývoj jde dopředu u florbalových holí i míčků, a tak tvrdost střel už dosahuje dříve nepředstavitelných výšin. Aktuální rekordní hodnota rychlosti střely je 205 km/h, dosáhl na ní finský hráč Otto Tikka z týmu Jyväskylä Happee.

Foto: Sport.cz

Ilustrační foto.

Článek

Pro srovnání: hokejový ranař Zdeno Chára dokáže vystřelit rychlostí 170 km/h, neoficiálně rekordní fotbalovou střelou je rána Brazilce Ronnyho ze Sportingu Lisabon, která dosáhla rychlosti 210 km/h, o čtyřicet kilometrů v hodině rychleji dokáže letět míček při podání americké tenisty Andyho Roddicka.

Na stoupající razanci florbalových střel mají podíl technologické posuny u hokejek i míčků. Na světovém šampionátu v Helsinkách si odbyl velkou premiéru balónek, který je o něco tvrdší než jeho předchůdci.

„Nemůžu si ho vynachválit, má lepší nosnost střelby, lítá trošku rychleji, naopak pro gólmany to bude horší,“ popisoval obránce Štěpán Slaný míček v bledě modré barvě. „Určitě líp drží smět. Už je to skoro jako puk, dá se nahazovat o manťák,“ přitakával kapitán české reprezentaci Milan Fridrich.

Rány se trénovat dají

Za nejrazantnější střelce v českém týmu bývají označováni právě Slaný s Janem Jelínkem. Jak docílit největší dělovky? „Trénovat se to dá. Chce to dril, pořád střílet dokola,“ ujišťuje vítkovický bek Jelínek. „Sem tam zkoušíme po tréninku nějaké srandy jako trefování rohů, abychom cvičili přesnost. Ale klíčové při střelbě je netrefit prvního blokujícího hráče. Když to projde na bránu, už se může stát cokoliv – brankář to nevidí nebo míček někdo tečuje,“ dodává.

Rychlosti střelby by měl pomoci i nový design florbalových hokejek. Některé už vypadají jak ze sci-fi - nahoře širší, dole zúžené. „Čím dál víc to připomíná sjezdařské hůlky,“ usmívá se obránce Marek Deutsch, jenž florbalové vybavení prodává.

Jakůbek věří klasice

Zdaleka ne všichni hráči ale holdují technologickým novinkám. „Já hraju od začátku s klasickou holí bez různých oválů a prohlubní, a už to tak zůstane,“ tvrdí zkušený bek Aleš Jakůbek. „Možná ta vylepšení ulehčí střelbu, ale když jsem na něco zvyklý deset let a vezmu si hokejku se záhybem, většinou mi to pak letí nahoru,“ přiznává Jakůbek.

Převratná vylepšení rychlosti střely už neočekává. „Ta dvoustovka je hranicí, těžší a tvrdší míčky už podle mě dělat nejde, jde i o zdraví hráčů a gólmanů,“ upozorňuje Jakůbek. Sám z blokování střel ví, jak rána děrovaným míčkem bolí. „Na té špičkové úrovni už umí vystřelit každý. Někdy ta modřina zmizí rychle, jindy vydrží i dva týdny. Ale to ke florbalu patří,“ krčí rameny.

Reklama