Článek
Tatran nebyl ve finálové sérii lepší. A pátý duel to jasně ukázal. Ostravský celek plný mladých talentů kolem dvaceti let působil při hrátkách s děrovaným míčkem lehce, úřadujícímu mistru ze Střešovic naopak nevycházelo prakticky nic. Skóre hostů narůstalo a ještě před polovinou zápasu mělo formát 0:5 a domácím hrozil debakl.
„Začátek byl zase tragický. Šli jsme do zápasu s cílem konečně neprohrát první třetinu. Což se trochu nepovedlo a prohráli ji 0:3. Nevím, čím to bylo. Hráli jsme na sto procent, s plnou koncentrací. Možná tam byla i trocha smůly. Ostrava je hodně šikovná na balónku a pokud selže náš forčeking, tak jde do smrtících brejků,“ dumal Garčar o příčinách hrozivého vývoje zápasu. „Měli jsme šance, ale nebyli jsme schopni dát gól,“ poznamenal trenér Tatranu Jan Zahalka.
Zkušený kouč si po utkání pohrával se zlatou medailí, přiznal ale, že se v duchu s titulem rozloučil. „Dvakrát mi to blesklo hlavou. Za stavu 0:5, kdy jsem posílal do branky místo Zicha nezkušeného gólmana Novotného. To bylo obrovské riziko. Měl jsem špatný pocit, že to nedokážeme. A já se ve svých pocitech většinou nemýlím. Stejně pak za stavu 2:7, kdy jsem si říkal, že se může stát jen zázrak,“ řekl Zahalka.
Ostrava podeváté odsouzena k roli vicemistra
Senzační obrat nastartovala za stavu 3:8 branka Podhráského v čase 50:50. A za dalších osm minut a devět sekund švédský internacionál Johan Von der Pahlen zametl míček do odkryté branky a bylo vyrovnáno. Střídačka Ostravy oněměla, k historicky prvnímu titulu chybělo 61 sekund. Pětašedesát sekund po začátku prodloužení navíc Garčar vypálil bekhendem ostrý projektil, který zapadl za záda gólmana Schulmeistera, a na straně Tatranu vybuchla nálož euforie.
„Nebudeme si nic nalhávat, ve finále jsme nedominovali. Vyhráli jsme vůlí a měli jsme štěstí ve chvíli, kdy jsme ho potřebovali,“ podotkl Garčar. „Tatran když zapne, tak je všude. Má neobyčejně zkušený kádr, spoustu reprezentantů. My máme v týmu 19ti a 20leté kluky, kteří hráli finále poprvé. A chyby mladých nás také srazily do kolen, na hřišti se objevily nesmyslné fauly. Zase jsme to neunesli. Jasně prohraná série z naší strany,“ mrzelo jednu z ostravských opor Petra Skácela.
A zatímco červenočerné dresy Tatranu nasávaly za doprovodu nepsané hymny vítězů We Are the Champions proudy šampaňského, zdeptaní Ostravané jen těžko hledali slova vysvětlení. „Něco takového jsem nikdy nezažil a doufám, že už nikdy nezažiju. Takhle si to prohrát… Nevím, co se stalo, ale všechny tři vítězné zápasy Tatranu v sérii jsme soupeři věnovali. Rozhodující duel jsme měli plně pod kontrolou, ale šanci jsme trestuhodně zahodili,“ soukal ze sebe autor hattricku Jiří Curney.
Ostrava se musela již podeváté smířit s rolí vicemistra, hráči Tatranu proti tomu odstartovali oslavy již čtrnáctého titulu, jímž upevnili svou pozici nejúspěšnějšího florbalového klubu v Česku. Pro ostravský FBC je výsledek nicméně zadostiučinením za loňskou sezónu, kdy hrál o záchranu. "S odstupem několika dnů asi budeme rádi, že to stříbro máme. Ale teď? Byli jsme ve všech utkáních lepší, ale závěry těch tří rozhodujících zápasů byly tragické. Takhle blízko titulu s Tatranem za poslední roky nikdo nebyl. Pro naše mladé kluky to ale byla obrovská zkušenost, máme dobrou perspektivu do dalších let," dodal Skácel.
