Článek
Devatenáctiletý Tom Ondrušek se na výhře 6:5 podílel dvěma góly a dvěma asistencemi, ještě o rok mladší Marek Vávra obstaral v prodloužení vítěznou trefu. Budoucnost českého florbalu se ukázala v tom nejlepším světle.
Ondrušek: z talentu eso
Ondruška provázela pověst obrovského talentu už v Brně, odkud se vloni v létě vydal do Střešovic. A hned se stal nejproduktivnějším hráčem mistra! Svůj přehled a přesnou mušku prokazuje i v konfrontaci s hvězdnými celky na turnaji v Mladé Boleslavi.
Gólman Tatranu Střešovice Tomáš Kafka zasahuje při utkání se švédskou Storvretou.foto: ČTK/Radek Petrášek
„Není to tu lehké pro nikoho z nás, tak kvalitních zápasů v lize odehrajeme málo,“ přiznává hendikep oproti třeba švédské Storvretě, s níž si Tatran senzačně poradil v prvním zápase skupiny.
„Buď se člověk adaptuje a je ve finále, nebo ne a pak v něm nejste,“ popisuje jednoduchou matematiku inovovaného Poháru mistrů. Naštěstí pro Tatran vyšla první varianta. „Jako tým jsme hráli výborně, nikdo nic nevypustil,“ chválil zkušenější parťáky.
Švédský kat Vávra
Vávrovo jméno si po Poháru mistrů jistě budou pamatovat ve Švédsku. Mistrovské Storvretě nasázel dva góly, při klíčovém momentu včerejšího semifinále obalamutil severskou legendu v dresu Wileru Henrika Quista. Byť se štěstím, jak přiznává.
„Marty Richter poslal vysoký pas, já to chtěl doklepnout do branky, ale od Quistovy hokejky se míček nakonec odrazil do mého stehna a do sítě,“ popisoval svůj gól. „Určitě zatím životní,“ přitakával.
Není ale čas kochat se včerejší parádní bitvou. Dnes od 16 hodin (živě na ČT 4) čeká Tatran ještě významenější zápas, nejdůležitější v historii klubu. Pokud Střešovice zdolají finského suveréna SSV Helsinky, zvednou nad hlavu Pohár mistrů. „Nic jiného než výhru nebereme, historie si pamatuje jen vítěze. Vlítneme na ně,“ bez přehnaného respektu slibuje Ondrušek.
Finům mají co vracet
S Vávrou na finský florbal nemá dobré vzpomínky. „Na juniorském šampionátu jsme nad nimi v semifinále dlouho vedli, diktovali hru a pak blbě prohráli. Máme jim co vracet,“ ví.
Oba tak můžou udělat radost i svým nejbližším, kteří je na boleslavském stadiónu vytrvale povzbuzují. „Dík patří všem fanouškům, kteří jsou skvělí, a jsem rád, že jsme se jim omluvili za výkon s norským Tunetem,“ hlásí Ondrušek.
S rodinou v zádech
„Za mnou přijeli rodiče. Žijí v Brně, já v Praze, není to pro ně lehké, ale vždycky přijedou. Jsou to sportovci, máma hrála dlouho v basketbalové reprezentaci. A je tu se mnou i přítelkyně, mám čerstvý vztah,“ hlásí.
Vávrova matka s přítelem může mít dvojitou radost, v dresu Tatranu sleduje vedle Marka i jeho staršího bratra Tomáše. „Máma mě umí i zkritizovat. Ale dneska snad bude chválit,“ usmíval se včera nečekaný střešovický hrdina pátečního večera.
