Článek
Upoutávka na mistrovství světa ve florbalu
Sám jste byl rozhodnutý, že po šampionátu skončíte?
Ano, za ty čtyři roky ve funkci toho bylo hodně. Zvládat s prací a trénováním týmu ve Švýcarsku (druholigový Langenthal – pozn. red.) ještě reprezentaci je strašně náročné. V roce, kdy není mistrovství světa, padne veškerá dovolená na reprezentační srazy. A v roce, kdy je mistrovství světa, přibude ještě jeden sraz a dlouhý šampionát, takže další rok musím dopracovávat hodiny z toho minulého. Teď mě čeká to samé… Už jsem si řekl, že člověk musí vypnout, zařadit se do normálního života a věnovat se také rodině.
Takže rodina už se těší na konec šampionátu?
Nevím, jestli děti, ale manželka určitě. (úsměv)
Ve Švýcarsku už jste přes deset let. Budete se chtít ještě vracet do Česka?
Momentálně o tom neuvažujeme ani náhodou. Syn ve Švýcarsku chodí druhým rokem do školy, dcera začala chodit do školky, pro ně by asi nebylo úplně jednoduché se přesunout do Česka, kam jezdili celý život jen na dovolenou. Nám se ve Švýcarsku líbí, postavili jsme si tam dům a ten bychom těžko brali s sebou…
Jaká je vaše vysněná rozlučka s reprezentací?
Každý trenér by se chtěl loučit úspěchem. Cílem je medaile, ve skrytu duše doufám, že se popereme i o tu nejcennější. Určitě se nechci loučit s pláčem.
Jak domácí Švýcaři vnímají sílu českého týmu? Má u nich respekt?
Určitě nás jako soupeře respektují a berou vážně, také se teď domluvily pravidelné přáteláky mezi oběma zeměmi. Ale jejich představa je, že na šampionátu jim půjde vše hladce a potkáme se jedině ve finále.
Je podle vás český tým ještě silnější než ten bronzový z minulého šampionátu?
Určitě je tam větší pohoda, nominace proběhla bez rozruchu, všichni se soustředili na florbal (před dvěma lety se hojně probírala neúčast Radima Cepka – pozn. red.).
