Článek
Už vstup do šatny dává jasně vědět, který tým v ní rozbil svůj stan. Kdo vejde, musí projít přes českou vlajku. Za ní mají hráči nepřehlédnutelně označená svá místa. Štítkem pod věšákem i speciálním koberečkem.
Perfektní zázemí
Členové realizačního týmu vyrazili do šatny s dostatečným předstihem před prvním zápasem, aby všechno stihli nachystat. „Musím týmu vážně poděkovat, protože takové podmínky ještě žádný nároďák neměl,“ skládá poklonu útočník Tom Ondrušek.
„Starají se o nás celé dva roky, obzvlášť teď od soustředění v Bystřici nad Pernštejnem až sem je to zázemí perfektní,“ kvituje talentovaný forvard. „Také, když jsme do kabiny přišli, Aleš Zálesný jako největší hecíř hned vymyslel děkovný pokřik,“ hlásí Ondrušek.
Vzkaz od házenkáře
Kabinu zdobí i povzbudivé vzkazy, jeden z nich od házenkáře Jana Filipa, který vloni vyrazil do St. Gallenu podpořit ženskou reprezentaci a možná dorazí i do Curychu.
Další motivační hesla má na svědomí trenér Trnavský, přichystána je i tabule se základními body, které by měly dovést tým ke kýžené medaili.
Nezbytnou součástí týmové přípravy pak je totem, který má symbolický význam. Hráči na něj věší šňůrky se svým jménem. Přesouvají ho dva nejmladší hráči. „Má asi šedesát kilo, také už nás s Patrikem Suchánkem pěkně bolí bicáky,“ naoko si posteskne si Ondrušek.
