Hlavní obsah

Florbalová rodinná pouta: trenérka a hráčka Šteglovy už se nemají čím překvapit

Praha

Vychovávala ji doma, teď ji usměrňuje na hřišti. Trenérka florbalové reprezentace Markéta Šteglová nemohla opomenout v nominaci pro mistrovství světa svoji dceru Dominiku, která před dvěma lety vystřelila českým florbalistkám historický bronz. V sobotu od 17 hodin začíná Češkám cesta za medailovou obhajobou.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Dominika Šteglová (třetí zleva) při tréninku florbalové reprezentace.

Článek
Fotogalerie

Může vás jako trenérku Dominika na hřišti ještě vůbec něčím překvapit?

Markéta: Na hřišti ne, to spíš někdy v osobním životě mě překvapí.

Dominika: Já myslím, že na hřišti občas taky, ne? Většinou asi negativně…

Markéta: To ne, to se pleteš. Jen tak něčím mě nepřekvapí, Dominiku znám vážně dobře.

Dominiko, vy asi také tušíte, co bude mít vaše máma na jazyku o přestávce v kabině?

Dominika: Přesně tak, těch porad už bylo tolik… V reprezentaci mluví hodně i ostatní trenéři, ale v Herbadentu vím vždycky, co přijde.

Před minulým šampionátem jste jako studentka psychologie aplikovala některé své poznatky i do přípravy týmu. Používá tým vaše metody i letos?

Dominika: Používají se, ale vedení už se vzdělalo, tak není třeba, abych něco doplňovala.

Markéta: Tak vedení se vzdělalo? (směje se)

Dominika: I početně se rozšířilo, tak už to není na mně.

Šampionát před domácím publikem je specifický. Chystáte se na něj speciálně?

Markéta: Neřekla bych, to nebezpečí sociálních sítí a her na telefonu, které berou pozornost a energii, jsme vnímaly už dřív. Doufám, že holky k tomu přistoupí tak, aby je to nerozhodilo, a nebudou si z toho dělat srandu.

Dominika: Snad se z plné haly nesložíme a naopak nás nakopne k lepším výkonům. Doufám, že jednou budu ráda vzpomínat na to, co jsem tu zažila.

Řada reprezentantek už si vyzkoušela hrát před 5000 diváky při Superfinále.

Dominika: Určitě to může být výhoda. Ale Superfinále jsme hrály dvě a ani jednou jsme nepředvedly optimální výkon, s nímž bychom byly spokojené. Asi to tak úplně nezvládáme.

Markéta: Je to tak, nevím, jestli to bylo diváky nebo prostředím, ale holky mají určitě na víc.

Stouplo po bronzu z minulého šampionátu renomé českého florbalu u soupeřek?

Markéta: Nemyslím si to. Za poslední dva roky jsme se Švýcarkami nesehrály žádné super zápasy, buď to bylo po dlouhé cestě, nebo tam byla spousta chyb. Berou nás, Finky už také vědí, že hrát umíme, ale pořád si myslím, že se na nás nedívají jako na rovnocenného soupeře.

Florbalem žije celá vaše rodina, kdo všechno bude při šampionát v hledišti?

Dominika: Brácha Adam hraje ve Švýcarsku, nevím, jak se dokáže uvolnit, spíš dorazí domů až na Vánoce. Taťka s babičkou, dědou a strejdou určitě dorazí na nějaké zápasy a přítele (trenér Chodova David Podhráský – pozn. red.) v hledišti snad taky najdu. (úsměv)

Reklama