Rubriky:

Florbal

Florbalový maniak Sladký srovná kouče

8. prosince 2016 08:18 - Riga

Kdyby reprezentační kouč Radim Cepek přílišně lpěl na rekordech, musel by z kádru vyřadit Tomáše Sladkého. Nic podobného v plánu pochopitelně nemá, a tak bude ze střídačky sledovat, jak útočník ve čtvrtfinále mistrovství světa s Estonskem (od 15.00 českého času) vyrovná jeho rekord v počtu odehraných zápasů za národní tým.

 

Martin Flousek, Český florbal

Sladký ve čtvrtek v Rize nastoupí k reprezentačnímu utkání s pořadovým číslem 127, o svém rekordním počinu má přehled hlavně díky spoluhráčům. „Kluci mě popichují po každém zápase. Ptají se, jestli si dělám čárky na zdi,“ usmívá se florbalista.

Premiéru v reprezentaci si odbyl před jedenácti lety na turnaji v Rakousku, od té doby je jejím stabilním článkem. „Naskočil jsem jako mladý junior, abych sbíral zkušenosti, čímž ty zápasy rychle naskakovaly,“ vysvětluje.

Stále mladý zajíc

Ve třiceti letech přitom nepatří k veteránům, i v českém kádru jsou tři starší hráči v čele s osmatřicetiletým gólmanem Tomášem Kafkou. „Naštěstí kluci zvedají trochu ten věkový průměr, takže se pořád cítím jako mladý zajíc,“ vtipkuje Sladký, jehož následky nachlazení a střevních problémů nepustily na hřiště v posledním zápase základní skupiny se Švédskem, ale na čtvrtfinálový duel s Estonci by měl být fit.

Sladký je florbalovým světoběžníkem, od roku 2007, kdy vyrazil z Vítkovic na zkušenou do Švýcarska, okusil i elitní soutěže v dalších dvou velmocech Švédsku a Finsku. Nyní působí ve druholigovém švédském Alingsasu a jeho zápal pro florbal se projevuje i snahou poznat tento sport ze všech stran.

„Ve Švédsku působím na třicet procent jako instruktor florbalu na výběrovém gymnáziu. Pak trénuju osmnáctileté juniory v Lerumu jako klubový kouč a pomáhám s přípravou tréninků u nás v Alingsasu,“ vyjmenovává své trenérské role. K tomu kývnul na nabídku, aby za Česko v Rize kandidoval do hráčské komise Mezinárodní florbalové federace.

Dva roky ještě vydrží

Hráč, učitel, trenér, možná i funkcionář. Dost rolí na to, aby se člověk florbalem přesytil. „Je fajn, že teď s reprezentací se můžu soustředit jen na jednu věc, ve Švédsku je toho fakt hodně. Ale kdyby mě to pořád nebavilo, nedělám to,“ ujišťuje.

A z jeho bohatých zkušeností by mohl těžit i český florbal, až se jednou vrátí domů. „Je pravda, že jsem se ptal různých lidí a často narážejí na nechutě, problémy i překážky a varují mě, aby mě to nesemlelo, protože bych přišel strašně nadšený z prostředí, kde to funguje,“ trochu se obává.

Zatím ale opustit hřiště neplánuje, motivaci má jasnou i na další dvě sezóny – světový šampionát v Česku 2018. „Na olympiádu se dostaneme možná za iks let, takže víc než mistrovství světa doma v našem sportu není,“ ví.

Michal Osoba (Riga), Právo

Zrušit