Rubriky:

Ostatní

Cyklista Stark se v jednačtyřiceti chystá na Peking

19. prosince 2006 09:27 - PRAHA

Michal Stark patří mezi nejzkušenější a nejúspěšnější paralympijské sportovce v republice. I když už je mu jednačtyřicet let, pořád je ve své kategorii v absolutní světové cyklistické špičce a spřádá plány na svou šestou paralympiádu, kterou bude hostit Peking v roce 2008.

 

ČSTPS/Luděk Šipla

"Říkám si, že mám dva handicapy. Jeden zdravotní a druhý věkový," usmívá se závodník stáje Michelin MTB Team. Přitom po paralympiádě v Aténách v roce 2004 chtěl s aktivní kariérou skončit. "Jenže jsem to zase přehodnotil. Končit šestým místem by nebylo stylové. Chtěl bych se loučit medailí," říká odhodlaně Stark.

Jeden z průkopníků sportu tělesně postižených u nás nemá levou nohu a závodí v kategorii LC3 borců s nadkolenní amputací. "Sport mě pořád baví a hlavně se dostavují výsledky. Vždyť jsem si letos zlepšil osobní rekordy ve všech dráhových disciplínách. To popírá všechny přírodní zákony..."

Letošní rok mu vyšel výborně. Získal stříbro na mistrovství světa v Aigle v časovce jednotlivců, pátý byl v silničním závodě a dařilo se mu i na dráze: ve stíhačce byl čtvrtý a šestý skončil na kilometru s pevným startem. "Jsem obrovsky spokojený. Vždyť jsem na světovém šampionátu získal medaili po jedenácti letech. A je skvělé, že to vyšlo zrovna v časovce, která má ohromnou prestiž," prozrazuje.

Stark přiznává, že udržet si solidní výkonnost je v jeho věku stále těžší. "Vždyť závodím s klukama, kterým je osmnáct. Mohl bych být v pohodě jejich táta. Starší než já je pouze jeden Španěl, ale říkal, že letos skončí. Tak tu štafetu nejstaršího přeberu já," pokrčí smířlivě rameny borec, který začínal s lyžováním a v roce 1994 startoval na zimní paralympiádě v Lillehammeru.

Nominaci musí potvrdit na MS

Letos vyhrál i seriál Evropského poháru a díky úspěchu na MS si vyjel předběžnou nominaci do Pekingu. "Příští rok máme mistrovství světa v Bordeaux a tam to musím potvrdit. Další paralympiáda je můj cíl, ale i kdybych tam udělal zlato, tak skončím. Přísahám. Vždyť mi tam bude už třiačtyřicet," přiznává s úsměvem Stark.

Aby se mohl naplno věnovat sportu, musí mít pro jeho vášeň pochopení i rodina. "Je mi velkou oporou a doma mám skvělé zázemí," tvrdí otec dcer Johanky (6 let) a Beáty (15 měsíců). "Každý rok zasedá rodinná rada a vždycky se ptám, jestli můžu ještě pokračovat. Zatím manželka i dcery souhlasí, moje holky mě navíc trochu omlazují," říká mistr světa z roku 1994.

Svěřenec trenéra Viktora Zapletala má letos za sebou úctyhodných 18 500 kilometrů v sedle. Kromě klání mezi tělesně postiženými cyklisty absolvuje také závody Středočeské amatérské ligy. A poráží tam borce, kteří šlapou do pedálů oběma nohama, zatímco on se může spolehnout jen na sílu jedné. "V součtu tří věkových kategorií včetně juniorů jsem byl celkově desátý, toho si moc cením," tvrdí dlouholetý člen reprezentace.

I když ho v nejbližších letech bude ještě zcela pohlcovat závodění, pomalu už myslí na budoucnost. "Stejně budu jezdit dál i po Pekingu, i když už jen amatérské závody. Rád bych se pak víc věnoval metodice a tréninku. Chtěl bych mezi handicapovanými sportovci vychovat další cyklisty," poodhaluje Stark své další plány.

Jan Krůta, Právo

Zrušit