Rubriky:

Ostatní

Kolem Švýcarska? Prestiž a šílená zabíračka, říká Sosenka

27. června 2003 10:57 - PRAHA

Maximálně spokojený je cyklista Ondřej Sosenka s devátým místem v závodu Kolem Švýcarska. Přesto, že jel těžký závod vůbec poprvé, v rozhovoru pro Právo říká: "Byl to nejlepší závod, jaký jsem kdy jel." ROZHOVOR

 

archiv

V kvalitně obsazeném etapovém závodě Kolem Švýcarska jste skončil celkově devátý. Před ním jste říkal, že chcete vyhrát. Jste přesto spokojen?

Maximálně. Na vítězného Vinokurova jsem ztratil něco málo přes čtyři minuty a když si celý ten závod promítnu, tak to není moc. Mrzí mě krize v sobotní etapě, kdy jsem nabral skoro tři minuty. Ale dostal jsem se z toho a druhý den v další horské etapě jsem přijel ve skupině s těmi nejlepšími.

V časovce, která je vaší parádní disciplínou, jste byl jedenáctý. Nemyslel jste výš?

Určitě jsem chtěl skončit do pátého místa. Jenže kvůli zácpě u Curychu jsme přijeli pozdě na start a já se nemohl ani rozjet a omrknout trať, která byla hodně technická s řadou zatáček. To mohlo klidně udělat minutu, kterou jsem ztratil na třetího Ullricha. Ale nechci se na to vymlouvat, víc mě mrzí ta zmíněná krize.

Jak jste se cítil v kopcích?

Dokázal jsem si, že můžu závodit s výbornými vrchaři jako jsou Casagrande, Ullrich nebo Vinokurov. Taky jsou to jenom lidi, ale vydržet s nimi se rovná obrovské dřině.

Hlavně bych chtěl říct, že jsem tak těžký závod jel poprvé. Dvacetikilometrový kopec, to je pořádná porce. Řadu manažerů předních týmů moje výkony v horách překvapily a divili se, že může dvoumetrový závodník držet v kopcích krok třeba s Casagrandem.

Takže přišly i nabídky na změnu dresu? V CCC Polsat vám letos končí smlouva...

Nějaký kontakt proběhl s německým Telekomem a švýcarským Phonakem. Zatím je to jen takové oťukávání. Nechci tím říct, že z Polska ihned odcházím, jsem tam celkem spokojený. Uvidíme, jak to dopadne, většina kontraktů na příští sezónu se uzavírá až později.

Byl jste ve Švýcarsku lídrem vaší stáje, jak se předpokládalo?

Lídři byli nakonec Tonkov a a Baranowski, což mě mrzelo, ale ani moc nepřekvapilo. Jenže oba vzdali a pak to teprve padlo na mě. Závod jsme dojížděli v pěti lidech, protože Chmielewski po těžkém pádu taky nepokračoval.

Přesto jsme skončili mezi týmy na čtvrtém místě, což je výborný výsledek, navíc jsme byli s Brozynou dva v desítce. Celkově to byl nejlepší závod, jaký jsem v kariéře absolvoval. Skvělá konkurence, prestiž a šílená zabíračka. Tady nehrozilo, že bych si s někým během etapy popovídal. Po tom pádu v pondělní etapě před časovkou jsem byl rád, že jedu.

Co se vám stalo?

Ve sjezdu spadla asi v sedmdesátikilometrové rychlosti spousta lidí. Kutálel jsem se snad padesát metrů. Rozštípal jsem přilbu, rám byl rozlámaný, takže jsem zbytek závodu jel na rezervním kole. Narazil jsem si žebra, kostrč, jsem pořádně sedřený...

Nebude vás to limitovat při obhajobě titulu v páteční časovce na mistrovství republiky?

Jsem hodně unavený, daleko víc, než po Závodě míru, ale jedu tam. Chci dokázat svazu, že mi záleží na mistrovství světa. Uvidím, co se mnou etapy ve Švýcarsku udělají, ale když nevyhraju, svět se nezboří.

Jan Krůta

Zrušit