Článek
„Attilu jsem obdivoval, ale můj vzor to nikdy nebyl. On je totiž kajakář a já kanoista. Spojuje nás voda a sport, který se nazývá rychlostní kanoistika," přidal se Martin Doktor a šibalsky mrknul na kamaráda. „Měl jsem štěstí, že mě táta bral mezi takové borce. Trénovat vedle nich, sledovat je, to byla obrovská škola a motivace. Vzpomínám si, že jsem byl i na soustředění reprezentace v roce 1989, po něm Attila vyhrál titul mistra světa," dodal.
Vzorem Szabó Doktorovi nebyl
Po rozdělení republiky se potkávali na světových a evropských šampionátech jako soupeři. I na olympiádě v Atlantě. „Tam Martin tátovo proroctví naplnil, smekám před ním i dnes. Já jsem tam neuspěl," pravil Szabó. „Všechno se sešlo, jak mělo, včetně štěstí, ale základem bylo, že mě táta dobře připravil a měl jsem na to, abych vyhrál. Stále tvrdím, že závody pak rozhodují detaily. I ty byly tehdy na mé straně," řekl Doktor.
Oba dva už dávno odložili pádla. Doktor jako trenér dovedl k olympijským medailím svoje následovníky v Londýně 2012. Szabó pomáhá slovenským kanoistům. „Závodil jsem už před listopadem 1989. Kanoistika se hodně změnila. Ta tréninková dřina je stejná, ale materiál je jiný, dneska si závodníci mohou koupit nejnovější typy lodí, já jsem kdysi koupil od Američanů kajak, který už byl osm let na vodě a dávno ne špičkový. Dnes jezdí závodníci za přípravou a závody kam se jim zachce. My jsme třeba Ameriku znali jen z televize. Za nás to bylo ještě sešněrované, Martin už chytil tu novou vlnu, lepší možnosti," srovnával Szabó.
Shodli se, že v současné hektické době je těžké přivést děti ke sportu a k těm vodním, které jsou hodně o fyzičce, je to ještě těžší. „Nejhorší je, když rodiče přivedou dítě, koupí mu nejmodernější a nejlepší věci, protože chtějí přes ně realizovat svoje ambice. Dítě při tom nemá ani předpoklady ani chuť... Ale to platí i pro jiné sporty," konstatoval Szabó.
Račice jsou poklad
Česká rychlostní kanoistika sbírá úspěchy. Má Josefa Dostála, čtyřkajak, další výborné závodníky a závodnice... „My na tom nejsme také zle, máme mladé, ale co nám chybí, je umělý kanál, jako má Česko v Račicích. Vychovejte špičkového běžce, když nemáte ovál, na kterém by trénoval... Kvalitní kanál se zázemím jsme na Slovensku nikdy neměli. Přitom bychom rádi uspořádali velké závody, jako vy, Maďaři nebo Poláci, kteří stadiony pro vodní sporty mají. Když jedeme na kvalifikační závody, tak do Račic," smutně konstatoval Szabó.
„Attila má pravdu. Spolupracujeme se slovenskými rychlostními kanoisty. Zázemí, jako jsou Račice, je velice důležité. Máte kde trénovat, můžete pořádat velké závody a akce, snáz se i díky zázemí dostanete ke sponzorům," přidal se Doktor. „Jako sportovní ředitel ČOV má na starosti vlastně všechny sporty, ale rychlostní kanoistika mě pochopitelně stále zajímá. A jsem rád, že dál spolupracuji i s Attilou, i když dělá úplně jinou disciplínu," dodal s úsměvem.
