Článek
Jak se cítíte v roli světové šampiónky?
Je to fantazie! Splnilo se mi všechno, co jsem si přála. Tohle je úžasná sezóna.
Byla jste při závodě nervózní?
Před ním trochu, což je normální. V Salt Lake City je hodně pomalý led, závod stojí víc sil, však mě po něm hodně bolely nohy. Jela jsem až v poslední rozjížďce, takže jsem znala časy soupeřek. Svůj jsem sledovala na tabuli. Věřila jsem, že dokáži zajet na medaili.
Kdy jste uvěřila, že bude zlatá?
Dvě kola před cílem mi trenér říkal, že když tohle tempo udržím, jedu si pro zlato. Snažila jsem se ho nejen udržet, ale ještě zvýšit. Když jsem pak viděla na tabuli výsledný čas, u něho jméno a před ním jedničku, cítila jsem se báječné. Chvíli jsme si říkala, že to snad ani není možné.
Oslavy titulu asi nebyly nijak mohutné...
To ne. Vždyť mne v neděli čeká závod na pět kilometrů. Nechám si to, až po návratu domů.
Cítila jste nějaké problémy kvůli nachlazení?
Občas trochu zakašlu, ale na výkon můj zdravotní stav naštěstí neměl vliv. Není to nic hrozného, pětka je samozřejmě delší a namáhavější, ale věřím, že ji zvládnu.
Co se dá stihnout ve volném dni mezi závody?
Prakticky nic. Trochu jsem si pospala a odpočívala. Na ledě jsme nebyli, v hale se závodilo. Trénér pro mne a Andreu Jirků připravil jen lehký trénink.
Když startujete v závěru programu, je to velká výhoda?
Do určité míry ano. Znám časy soupeřek, a když zajedu výborný čas v poslední rozjížďce, už se nemusím obávat, že by mne některá předjela.
Prozradíte, jak stanovujete s trenérem Novákem taktiku na takový závod?
V tom není žádné tajemství. Podle výkonů soupeřek a kvality ledu si řekneme, jaké zvolím tempo, kdy začnu zrychlovat. Nic víc.
Pět kilometrů umíte ještě lépe, než trojku. Je pro vás první zlato z mistrovství světa odlehčením nebo bude přítěží?
To ukáže až samotný závod. Na jednu stranu mám vysněnou medaili, ale na druhou vím, že se ode mne ještě jedna čeká. Já ji také chci a udělám všechno proto, abych si ji vybojovala.
