Hlavní obsah

Pražští radní zatím nevědí, jak by olympiádu financovali

PRAHA

Pražské zastupitelstvo ve čtvrtek pravděpodobně odhlasuje, aby se česká metropole ucházela o uspořádání olympijských her v roce 2016 nebo 2020, financováním her se však radnice ještě podrobně nezabývala. Podíl Prahy na celkových nákladech her je podle ekonomické studie odhadován na 107 miliard korun, ale zatím není vůbec jasné, jestli to město vyřeší z vlastních zdrojů, nebo zda se ještě zvýší zadlužení Prahy, které už teď dosahuje 33 miliard korun.

Článek

Podle předsedy finančního výboru města Petra Hulinského (ČSSD) je o tom zatím předčasné hovořit. "Jistě se dá říci, že vedení města bude vždy postupovat tak, aby nebyla ohrožena finanční stabilita metropole," řekl ČTK Hulinský, který byl v minulém volebním období náměstkem pro finance i pro sport.

Podle ekonomické studie by jen přímé náklady na hry měly stát Prahu 22 miliard korun. Dalších 85 miliard bude muset město vložit do infrastruktury, což by však podle zastánců olympiády muselo udělat bez ohledu na hry.

"Nad financováním her jsme se vůbec nezamýšleli," řekla ČTK radní pro finance Marie Kousalíková (ODS). Je také podle ní otázkou, zda by se opravdu musela zrychlit výstavba plánované dopravní a jiné infrastruktury.

Polovina ze soukromých zdrijů 

Studie předpokládá, že zhruba polovinu přímých nákladů olympiády by pokryly soukromé zdroje, město by se podílelo 16 procenty. Na stát připadá podle studie 28 procent nákladů, tedy asi 38 miliard korun, po třech procentech by leželo na sportovních svazech a krajích.

Nutné nepřímé investice by podle studie činily skoro 490 miliard korun. V Praze by na městský rozpočet připadla například další výstavba metra, vnitřního automobilového okruhu, záchytných parkovišť a přestavba čistírny odpadních vod. Mezi další investice ve městě patří výstavba nové vzletové dráhy, železnice z letiště do centra, takzvaného nového železničního spojení z hlavního nádraží východním směrem, které se již buduje, a výstavba vnějšího automobilového obchvatu. S novou dopravní a jinou infrastrukturou potřebnou i bez olympiády se počítá rovněž v dalších krajích.

Studie uvádí, že asi 278 miliard korun by na ni musel vynaložit stát, ze soukromých zdrojů by bylo prostavěno přes 85 miliard korun. Téměř 39 miliardami by mohla přispět Evropská unie.

Hry jako odměna za novou infrastrukturu 

Vedení Prahy vždy tvrdilo, že olympiáda by neznamenala změnu investičních priorit města. "Všichni kritici her stále vycházejí z toho, že město je investičně saturováno a že náklady na olympiádu jsou naprosto zbytečně vynaložené peníze jakoby navíc. Opak je pravdou," uvedl Hulinský.

Soudí, že hry by mohly být v podstatě oslavou dokončení výstavby strategických investic. Ani výstavba sportovišť by prý nebyla zbytečná. "Především reaguje na nedostatečnou a nekvalitní síť těchto zařízení ve městě," zdůraznil Hulinský.

Olympijské stavby v souladu s plánovanou výstavbou

Hlavní olympijský areál v Letňanech je v souladu s plány postavit tam kamenné výstaviště, z hlavního stadiónu by se mohl podle jedné ze studií stát Národní fotbalový stadión. Nový plavecký areál na Maninách by mohl být větším akvaparkem, který v Praze chybí. Olympijské a mediální vesnice by se přeměnily v byty, domy s pečovatelskou službou a zejména na moderní vysokoškolské koleje, které metropole rovněž nemá.

Ekonomická studie uvádí, že hry by byly v celkovém součtu ziskové, ač by samy o sobě skončily ztrátou. Očekává se ale, že by vzrostl hrubý domácí produkt a předpokládaný čistý výnos by byl asi 25 miliard korun.

Reklama

Související témata: