Článek
Smlouvu za přítomnosti novinářů a fotografů slavnostně podepsali pražský primátor Pavel Bém a předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Milan Jirásek. „Jedná se o kandidaturu českou, nikoli pouze pražskou. Je to racionální, pragmatický a ekonomicky motivovaný projekt, který musí být v první řadě ziskový. Sportoviště a olympijské zázemí se budou stavět s ohledem na jejich okamžitou využitelnost po hrách,“ řekl na tiskové konferenci primátor Pavel Bém.
Milan Jirásek připomněl skutečnost, že myšlenky na uspořádání největšího sportovního svátku světa, se v České republice neobjevují poprvé. „Nyní jsme ale v historickém předělu, co se týče olympiády, jsme zatím nejdále v historii,“ řekl Jirásek. „Již v roce 1924 jednal tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš se zakladatelem novodobých olympijských her Pierre de Coubertin o možném pořádání olympiády v Československu. V 60. letech byly dokonce suvenýry s olympijským logem, které podporovaly myšlenku na uspořádání her. „Počítalo se s rokem 1980, ale přípravy na kandidaturu zhatil šedesátý osmý. Olympiáda se nakonec konala v Moskvě, připomněl Jirásek nedávnou historii.
„Olympiáda prospěje rozvoji města a celé země, ale nám jde také o olympijský a sportovní étos. Uspořádání her v České republice pozitivně ovlivní minimálně dvě generace našich sportovců, řekl Jirásek. Po ekonomické stránce se to podle Jiráska nevyplatí pouze v tom případě, že se olympijské hry organizačně totálně zpackají. „Že by mohla být olympiáda zisková je více než pravděpodobné,“ dodal Jirásek.
Odhady nákladů se budou vyvíjet
V čele společnosti Praha olympijská bude stát známý sportovní podnikatel a donedávna i kapitán českého tenisového fedcupového týmu Tomáš Petera. „Naším prvním úkolem bude vytvořit otevřenou formu komunikace s veřejností a médii ohledně čehokoliv, co se bude kandidatury týkat. Dále nás čeká samotné zpracování dotazníku pro Mezinárodní olympijský výbor. Jedná se asi o pětadvacet otázek souvisejících s kandidaturou. V neposlední řadě budeme mít na starosti i marketing, řekl Petera.
Jakým způsobem budou rozloženy investice, či jestli už jsou vybrány konkrétní firmy, které se budou na výstavbě podílet, zatím ještě není jasné. „Je potřeba si uvědomit, v jakém stádiu se nacházíme,“ řekl Bém. Musíme mimo jiné vyřešit podobu takzvané severní terasy, dostavbu dálnice D3, železniční koridory, ale to jsou projekty, které musíme nutně realizovat i bez olympiády. Bém ale připustil, že odhadovaná částka na olympiádu 135 miliard se v budoucnu může ještě změnit.
„Finanční odhady budou průběžně aktualizovány podle ekonomické síly České republiky, podle přicházejících studií, či podle pohybu cen ve stavebnictví. Můžeme zjistit, že pro nás bude výhodnější zahrnout do nákladů na olympiádu třeba přístav v Karlíně, přestože s hrami bezprostředně nijak nesouvisí, řekl Bém. Bude to kombinace státního, obecního, soukromého, ale i evropského financování, připomněl Bém skutečnost, že na projekty související s olympiádou bude možné čerpat i z fondů Evropské unie
Železný se zařadil mezi zastánce
Jak uvedl předseda ČOV Milan Jirásek, náklady na olympiádu se nemusí zákonitě jenom zvyšovat. „Třeba v Brně zastupitelé rozhodli, že bez ohledu na olympiádu uvolní prostředky na renovaci a výstavbu nových sportovišť. Na moderním fotbalovém stadiónu pro 30 tisíc diváků můžeme odehrát část fotbalového turnaje, řekl Jirásek.
Konkrétní obrysy pražské kandidatury přesvědčily i původního skeptika na možnost uspořádání olympijských her Jana Železného. Člen Mezinárodního olympijského výboru uvedl, že po shlédnutí projektů si poopravil názor. „Byl jsem opatrný, protože vím, co taková olympiáda obnáší po finanční stránce, a co všechno se pro ni musí udělat. Ale projekty se mi líbí , stejně jako vize, že olympijské objekty budou mít využití i po hrách," řekl trojnásobný olympijský vítěz.
