Článek
S celou ostravskou výpravou už míří domů. Bylo to ale drama. Nahoru i dolů. Češi, kteří Uhra doprovázeli, předčasně kvůli vyčerpání končili pod vrcholem a obraceli dolů. Ne tak americká výprava. Byla u toho, když se Uher dostal nahoru na sluncem zalitý vrchol vyzývavě se tyčící před jeho zraky. Do očí krytých brýlemi proti slunci se mu během několika málo minut na samém vrcholu draly slzy.
„Tak se mi třásla brada, že jsem se styděl říci Američanům, aby mě vyfotili,“ podotkl. Během čtvrthodinky pobytu v místě kýženého cíle ale nakonec přece jen na vrcholové snímky došlo. Američané mu pak pomohli cestou zpět při dramatické oklice vynucené počasím. Ruce omrzaly, dehydratace ho ničila.
„Sám bych to nezvládl,“ přiznal, Uher, po Rakoncajovi druhý český horolezec na vrcholu nejobávanější osmitisícovky.