Článek
Tušil jste už tehdy, že kvůli tomu nepovedete favorizovaného ryzáka Juventuse do Velké?
Určitě ne. Zažil jsem spoustu zranění. Po tomhle mě pustili už druhý den domů. Ale vyšetření na klinice v Plzni ukázalo, že to je vážné. A tento týden se potvrdilo, že to nepůjde. I když jsem dělal i jedl vše, co mi doporučili. O to víc chci vydržet a zkusit naplnit sen příští rok.
Ale v minulosti jste jezdil i hodně rozsekaný...
Jenže tohle už není o tom, že bych třeba skončil na vozíku. Jde o krční obratel a o bytí či nebytí. Může se zničit centrum dýchání. Z toho vede jen jedna cesta... Přesto jsem spíš v žertu říkal, že bych jel, kdyby majitel Juventuse nedal důvěru synovi. Ale nestalo se.
Jsou za vámi dvě desítky startů ve Velké, vzpomenete si, kdy jste naposledy chyběl?
Před šesti sedmi lety ( v roce 2000 – pozn. aut.). To jsem zapomněl včas nahlásit své koně do dostihu. Už ani nevím, kterého jsem měl jet, ale Taxis se tehdy upravoval, všichni koně ho skočili. Aspoň z toho jsem měl dobrý pocit.
Jak budete letos prožívat Velkou? Co to s vámi udělá, až koně vyrazí?
Cuká mi to nohama. Skáču na dálku. Ale to nejen při Velké.
Jak dlouho vám bude líto, že nepoběžíte?
Než proběhnou koně cílem. Ale i potom. Už proto, že stárnu (20. října oslaví 55. narozeniny – pozn. aut.). Může být problém dostat se za rok na start. Cítím, že mi ujíždí vlak. Ale taky pořád věřím, že mé zkušenosti stačí na to, abych mohl ve Velké soupeřit s mladejma. Mám kamaráda, stejně starého, který jezdí rallye. Říkáme si spolu: Přece jim to nedáme zadarmo.
Myslíte, že Juventus může vyhrát, i když ho povede váš teprve 17letý syn a v poli bude i loni první Decent Fellows s protřelým žokejem Bartošem?
Jsem o tom přesvědčen. Decentovi je už dvanáct. Nebude ostuda, když ve finiši prohraje s koněm, jako je Juventus. Ale pak by si mladej o to víc fandil a říkal mi, že jsem už do starého železa.
