Hlavní obsah

Sáblíková si zaskočila do Prahy pro trofej a hned pospíchala do Itálie

Pavel NovotnýSport.cz

Až s dvoudenním zpožděním se rychlobruslařka Martina Sáblíková dočkala trofeje pro vítěze novinářské ankety Sportovec roku za uplynulý rok. Korunu pro královnu českého sportu si nasadila v pondělí na letišti v Praze - Ruzyni po příletu z evropského mistrovství ve víceboji v ruské Kolomně, kde o víkendu vybojovala bronzovou medaili, a záhy poté už se chystala k odjezdu na tréninkové soustředění v Itálii.

Článek

„Je to poměrně náročné, v Itálii budeme týden a pak se přesouváme do Norska. Škoda, že nemáme led u nás. Ani se nestačím podívat domů,“ zalitovala Sáblíková s povzdechem. „Čistého prádla mám ale dost,“ dodala už se smíchem. Vítězstvím v 49. ročníku tradiční ankety završila svůj veleúspěšný rok, v němž získala dva tituly mistryně světa, vyhrála ME ve víceboji, celkové pořadí Světového poháru a navrch přidala dva světové rekordy. O svém triumfu se však dozvěděla až v neděli ráno.

„V čase sobotního přenosu jsem šla spát. V půl třetí ráno jsem se probudila a chtěla se podívat na telefon, jestli nemám žádnou zprávu, měla jsem ale úplně vytřískanou baterku. Takže jsem se všechno dověděla až v neděli ráno při snídani, kam přišel trenér s kytkou,“ vyprávěla. „Soupeřky si myslely, že má Martina narozeniny. Rychle se ale rozneslo, že vyhrála anketu o nejlepšího sportovce roku,“ doplnil kouč Petr Novák.

Roztržka pročistila vzduch 

Dvacetiletou závodnici ze Žďáru nad Sazávou zpráva o vítězství šokovala. „Bylo tam pět mistrů světa, přemýšlela jsem, kdo z nás by to mohl být. Když mi trenér řekl, že jsem vyhrála, tak se mi úplně podlomily nohy. Až jsem si říkala, že snad nemůžu jít ani na start, ale dala jsem se dohromady,“ přiblížila své pocity před rozhodujícími závody na 1,5 a 5 km, do nichž nastupovala na průběžném šestém místě.

Na patnáctistovce, která nedělní program šampionátu otevřela, zajela solidní čas, přesto si ale mnoho nadějí na zisk cenného kovu nedávala. „Po 1500 metrech jsem si říkala, že už je to ztracené,“ líčila. Nervózní atmosféra nakonec vedla až k roztržce uvnitř týmu. „Před pětkou jsme se docela pohádali. Martina už nechtěla dupat, já jí říkal, že deset sekund na Pechsteinovou nic není. Chvíli to bylo  dramatické,“ vrátil se Novák k napjaté chvíli.

Nakonec ze své svěřenkyně dostal maximum. „Čtyři kola před cílem na mě křičel: Jeď, jeď, ještě to může dopadnout!“ připomněla Sáblíková moment, kdy jí trenér vrátil důvěru v medaili. Bronz ani triumf ve Sportovci roku ale nijak neslavila. "V Kolomně jsme byli na slavnostním banketu pro účastníky mistrovství Evropy, trochu jsem se najedli, ale brzy jsme šli spát. Čekala nás dlouhá cesta, která ještě zdaleka nekončí," rozloučila se s novináři a chystala se na přesun na Apeninský poloostrov.

Reklama