Článek
Jak se vám zlatá medaile líbí?
Je krásná. V jednoduchosti je krása a ona tohle splňuje.
Budete si vaši zlatou volnou jízdu pouštět na videu před dalšími závody, tak jako jste v Záhřebu sledoval tu z japonské NHK Trophy?
Určitě si ji chci prohlédnout, ale asi si ji nebudu pouštět před každým závodem. Cítím, že ta z Japonska byla lehčí. V Záhřebu to bylo ledem i atmosférou horší, bylo to vidět na všech.
Ale když jste v noci seděl s trenéry, chyby vám určitě nevytýkali...
Ale ani to nepřeháněli s chválou, to se u nás moc nenosí. Spíš jsem si to chtěl užít, teď můžu být mistrem Evropy, ale až dokončím exhibici a vrátím se do tréninku, čeká mě příprava na mistrovství světa. Šlápnul jsem do vosího hnízda, když jsem Joubertovi s Lambielem vyfoukl titul, budou mi to chtít vrátit.
Neslíbila vám trenérka Kopřivová za odměnu jahodové knedlíky, které máte tak rád?
To já doufám, že budou v Oberstdorfu! Od ní jsem slíbeného nic neměl, ale od pana Sinicyna (choreograf – pozn. red.) dvě obrovské, asi kilové čokolády Toblerone. Už je tu mám ve zlatém balení, aspoň jedna určitě padne už tady.
Určitě jste hned po závodě mluvil s rodiči. Byli dojatí?
To byly výjimečné chvíle. Já se dostal k telefonu pozdě a měli otevřenou láhev červeného na moji počest. Bylo slyšet, jak se ze srdce radovali. Je krásné slyšet reakci těch, co mě u bruslení drželi a hráli v mé kariéře stěžejní roli.
Na jak dlouho se dostanete domů?
To bych nejlépe zjistil, kdybych se podíval do formuláře pro antidopingový výbor, kde musím popsat tři měsíce předem, kde budu. Ale u rodičů se zastavím tak na den nebo dva, pak musím do školy. Ta mi teď utíkala a já nechci ztratit partu lidí, co kolem sebe mám.
Vraťme se ještě k závodu. Viděl jste jízdu Jouberta, která vám pojistila titul?
Ne. Já lítal od čerta k ďáblu, pořád mě někam tahali, tak jsem akorát došel do šatny. Když jsem šel zpátky, už zdálky na mě volal náš fyzioterapeut, ať se zastavím. Najednou jsem v televizi viděl obličej Briana a v tu chvíli jsem tušil, že by to mohlo být dobré.
Překvapilo vás, jak velkou podporu z Česka jste měl přímo v záhřebské hale?
Upřímně, byl jsem v šoku od prvního tréninku. Škoda pro náš sport, že hala byla poloprázdná, ale ty návštěvy byly o kvalitě, ne o kvantitě. Bylo tam víc českých vlajek než švýcarských a ti tam těma kravskýma zvonama dělali randál celou rozcvičku, že se ani nedalo soustředit. A pak při závodě armáda českých vlajek ten kravský sbor předčila...
Jste připraven, že se o vás po návratu do Česka strhne velký zájem?
Nijak se na to nepřipravuju, spíš bych si přál, aby to nebylo jen o mě, ale o celém našem sportu. Protože ten je opravdu krásný, snoubí kulturu se sportovním výkonem.
Jak strávíte dva dny volna do exhibice?
Určitě odsleduju soutěž žen i tanečních párů. Teď už jsem tady jen jako talisman, nemusím nic, žádné plány, cvičení... Po dlouhé době jsem pánem svého času!
Co na nedělní exhibici chystáte?
Teď jsem se dozvěděl, že budu mít dvě vystoupení. To druhé musím ještě vymyslet, ale první pojedu na Volare od Gypsy Kings, co už jsem jel v Oberstdorfu na silvestrovském gala.
