Hlavní obsah

Judista Ježek tajně snil o výhře, ale jásat bude i nad třetím místem

PRAHA

Když judista Jaromír Ježek proklouzl až do semifinále sobotního podniku Světového poháru v Praze, hlavou mu probleskly myšlenky na vítězství v celé soutěži, kterého už dosáhl před dvěma týdny ve Vídni. Jednadvacetiletý reprezentant si sice tajný sen nesplnil, ale i konečné třetí místo jej nadchlo. Hned se těšil, jak s kamarády a známými, kteří jej na Folimance hnali za úspěchem, bronz oslaví.

Článek

České judo tak na domácím tatami po třech letech zažilo medailovou radost. "Až mi to dojde, tak nad tím budu jásat. Protože letos se moc lidem nepovedlo, aby měli tři medaile ze Světových pohárů," radoval se v rozhovoru s ČTK Ježek. Závodník Sokola Vršovice v sobotu z pěti zápasů prohrál jediný, když se v souboji o finále nechal nachytat Portugalcem Pinou, pozdějším vítězem celého klání. "Asi jsem už byl po těch předchozích třech výhrách trochu uchlácholený a ztratil jsem koncentraci. Před semifinále jsem si už v duchu říkal, že by tam i dneska to vítězství mohlo padnout, ale nakonec jsem spadl já v semifinále," popisoval Ježek s hořkým úsměvem.

Chyba ze začátku zápasu jej bude mrzet ještě dlouho, na Pinův chvat však reagovat nestačil a brzy prohrával na vazari. "Přitom to rozhodčí klidně mohli posoudit jako ipon, nemohl bych se divit. Semifinále se mi prostě nepovedlo," zamračil se Ježek, který v závěru už na sobotního portugalského šampióna protizbraň nenašel.

Přestože se v sobotu na nejvyšší stupínek na Folimance nepostavil a po triumfech v Birminghamu a Vídni nezkompletoval unikátní hattrick, nevypadal nijak sklesle. Byl šťastný i za bronz. "Jasně, třetí místo není první, ale až mi to za chvíli dojde, tak nad ním stejně budu jásat. Pro mě je to prostě super výsledek," pochvaloval si Ježek, když zvládl souboj o třetí místo se španělským reprezentantem Kiošim Uematsem, někdejším evropským šampiónem.

Rozhodčí protesty Španělů odmítli

Celá hala v sobotu bouřila, když Ježek v bitvě o medaili nad favorizovaným sokem od začátku vedl na koku. Ježek pak v poslední minutě měl co dělat, aby nápor Uematsa odrazil a uhájil výhru o jediný bod. Navíc španělští trenéři ještě po skončení u rozhodčích žádali pro Ježka trest za pasivitu, po níž by bylo skóre vyrovnané. "Na konci to bylo trochu drama, chybou bylo, že jsem ten svůj náskok začal bránit hodně brzo," vysvětloval Ježek, jak se dostal do problémů.

Pak si mohl oddechnout, rozhodčí španělské protesty zamítli a Ježek mohl přijímat desítky gratulací. "Když celá hala fandí a křičí vaše jméno, je to nepopsatelné. I kvůli tomu, že jsem tady měl tolik kamarádů a známých, si toho třetího místa tolik vážím," radoval se Ježek. Jakmile opustil Folimanku, už se svými přáteli domlouval, kam vyrazí bronz oslavit. Volba padla na věhlasnou restauraci U Tygra v centru Praha. "Dám si pivo, na to se strašně těším," usmíval se Ježek.

Reklama