Článek
Jste ze čtvrté příčky na tři kilometry hodně smutná?
Jsem, ale je to sport a já nemohu pořád vyhrávat. Tentokrát měly štěstí soupeřky a já blahopřála jim. Ta velká prohra přišla v závodě, z něhož jsem moc chtěla medaili. Věřila jsem, že když neobhájím zlato, tak stříbro nebo bronz mít budu. Nakonec k nim nebylo tak daleko. Škoda...
Myslíte si, že páteční neúspěch vás před nedělním závodem na pět kilometrů nadzvedne nebo spíš utlumí?
To se ukáže v neděli, ale já věřím, že mě správně nadzvedne. Pět kilometrů už takhle nezkazím. Chci vyhrát!
Když se ohlédnete za pátečním závodem, v čem vidíte příčiny propadu?
Těch je víc. Asi čtyřicet minut před startem mě přepadla obrovská nervozita, se kterou jsem se nedokázala vyrovnat. Samotný začátek závodu a první dvě kola jsem nějak zvládla, ale pak to bylo špatné. Sáhla jsem si fyzicky na dno, jenže technicky jsem závod vůbec nezvládla. Hodně dřiny a bez efektu.
Němka Pechsteinová vám zkřížila dráhu a vy jste ji místo diskvalifikace pustila...
To je pravda. Claudia je můj velký vzor a já jsem prostě v sobě nenašla sílu na porušení pravidel upozornit, protože by byla diskvalifikovaná. Trenér mi právem vytýkal, že zpomalením jsem se prakticky připravila o medaili. Určitě Pechsteinové řeknu, ať si na to dá pozor, že příště půjdou úcta a ohledy k ní stranou.