Článek
Jak vzpomínáte na olympiádu v Aténách?
Jen v dobrém. Byla to moje první olympiáda, odkud jsem si odvezla spoustu krásných zážitků a také bronzovou medaili.
Na co se nejvíc těšíte v Pekingu?
Na atmosféru her, na sportovce, na závody... Vždycky to je fajn setkání se sportovci z jiných odvětví. Olympiáda má neopakovatelnou atmosféru. Určitě mám výhodu, že už jsem ji poznala, protože nebudu spoustou věcí překvapená.
Jaký je rozdíl mezi slečnou Kateřinou Kůrkovou, která před čtyřmi roky v Aténách získala bronz, a paní Emmons, která se chystá na jeho obhajobu?
Jsem o čtyři roky starší, zkušenější a vdaná.
V Pekingu jste vyhrála ve vzduchové pušce závod Světového poháru, takže budete patřit k favoritkám. Co by pro vás mohlo být nejtěžší?
Střelnice je perfektní, na tu se určitě nebudu vymlouvat. Bude skutečně záležet na momentální formě v den závodu. Doufám, že jsem si dobrý výsledek v Pekingu už nevybrala.
Vaší doménou byla léta vzduchová puška, ale letos se prosazujete výrazně i v malorážce. Je pro vás obtížný přechod z jedné pušky na druhou?
Už mám dost rozumu, abych to zvládla. Dospěla jsem k tomu, že dokážu pojmout obě disciplíny, aniž by jedna či druhá trpěla. Přišla jsem na to, jak je zvládnout tak, abych i v malorážce dokázala dosáhnout dobrých výsledků. Kdybych si nebyla jistá, že malorážka neuškodí mojí výkonnosti ve vzduchovce, ani bych do toho nešla.
Dokážete specifikovat rozdíl mezi oběma zbraněmi?
Jsou to dvě úplně rozdílné zbraně, a tudíž zcela odlišný musí být i můj přístup. Malorážka na 3x20 ran je fyzicky i psychicky mnohem náročnější, už vzhledem ke třem rozdílným polohám, váze zbraně, technice střílení i spuštění a více než dvojnásobné délce závodu. Musím se přeorientovat na úplně jiné návyky. Zatímco u vzduchovky mohu říct, že ji na sto procent zvládám, u malorážky to je padesát na padesát. Musím se snažit, aby se ten poměr co nejvíc zlepšil v můj prospěch.
Kdo podle vás budou největší favoritky v Pekingu?
Určitě domácí Du-Li, současná světová jednička, dále vynikající Němka Soňa Pfeilschifterová a také Ruska Ljubov Galkinová. To jsou stálice, které by se měly prosadit v jednom či v obou závodech. Samozřejmě bych se ráda objevila nahoře spolu s nimi. Chtěla bych uspět ve vzduchovce i v malorážce. Udělám pro to, co bude v mých silách, ale slíbit se medaile nedá, protože střelba je nevyzpytatelná. Výborných střelkyň tam bude hodně.
Po jarních závodech Světového poháru v Evropě se vracíte do USA, jak bude vypadat závěr olympijské přípravy?
Téměř dva měsíce se budu připravovat společně s manželem Mattem Emmonsem, který bude v Pekingu reprezentovat Spojené státy. V červnu chceme hodně trénovat fyzickou kondici, aby si tělo zvyklo na velkou zátěž obou disciplín. V červenci budeme dolaďovat formu. Do Česka se vrátím koncem července, přibližně pět dní před odletem do Číny. Tam míříme 1. srpna, abychom se stačili aklimatizovat.
Jaké to je, když vás trénuje otec?
V některých věcech to je obrovská výhoda, ale v jiných je to těžké. Občas nastanou situace, kdy bych raději pracovala s trenérem, který není můj otec. Byl by mezi námi větší odstup. Ale ty klady mnohonásobně převažují, protože táta byl vynikající střelec, mistr světa, rozumí tomu a přesně ví, co potřebuji.
