Článek
Mystic ale nikam nepadá, naopak. Letos opět atakoval rekord v návštěvnosti, jezdců jezdí stále víc, štědřejší jsou i sponzoři. Třítisícová kapacita tribun nad parkem pro street byla beznadějně vyčerpána, další tisícovka diváků se tísnila, kde jen mohla. A další se vůbec nevešli ani na schody. "Měli jsme letos akreditovaných i šedesát kameramanů a fotografů," vypočítal Rejman.
Šlachovitý čtyřicátník už sice nevypadá jako spolužák dnešních špičkových skateboardistů, přesto stačí pár slov a je jasné, že mezi ně patří. Když se nad překážkami rozjel finálový závod ve streetu, začal i na improvizované tribunce pro VIP fandit a hvízdat na prsty. Nakonec s kelímkem piva v ruce přelezl plot a sedl si přímo mezi čekající závodníky. Otce od rodiny by v něm v tu chvíli asi málokdo hledal.
"Já jsem ale ta generace, která jezdila na skejtu spíš z kopce. Mám teď dvě malé děti, rok a půl a tři a půl, přesto jsem pořád mezi lidmi mladšími než já, nějaké stárnutí na sobě moc necítím," prohlásil Rejman. Na smluvené místo rozhovoru málem ani nedošel, na pár metrech potkal tolik známých, že by je mohl zdravit donekonečna. Nejen tím připomíná svého kamaráda, bývalého kanoistu Lukáše Pollerta. "Jo, dneska se tu Lukáš byl podívat. Ale jen odpoledne, neměl moc čas," usmíval se Rejman.
Skateboarding se za poslední desetiletí vyvinul
K úsměvu měl i další důvody. "Když prohlásí i rozhodčí Greg Duncan, že se tu jel nejlepší závod sezóny, pak to asi něco znamená, závod měl neskutečnou úroveň," liboval si a vzápětí přiblížil, jak se skateboarding za poslední desetiletí vyvinul. "Dneska se jezdí dvojnásobně až trojnásobně víc triků, jsou mnohem náročnější na přesnost a preciznost, ale každým rokem se to posouvá dál a dál. Ani nevím, kde se to zastaví."
O nic snazší není ani odhadování dalšího vývoje Mystiku. Letos zbyly v termínovém kalendáři Světového poháru jen dvě evropské zastávky a ta pražská opět nechyběla. A diváků zřejmě opět přibylo. "Pomohlo nám i počasí, může to být za oba dny mezi devíti a dvanácti tisíci," prohlásil Rejman. Když to říkal, kryl se pod železničním Negrelliho viaduktem před prvními kapkami deště i hlukem, které přinášel silný vítr.
Poslední deštivý večer už ale další velkou party na Štvanici zhatit nemohl. Mystic totiž ani letos neskončil posledním skokem ze schodů na prkně s kolečky. Dávno to není závod, spíš festival celé generace. Festival zdánlivě nekomerční a přitom posedlý oděvními značkami, jen ne tolik známými. A festivaly může ukončit až noční klid.
