Rubriky:

Ostatní

Rodačka z Trenčína Ludíková dře v Německu, aby získala zlato pro Česko

19. července 2008 08:06 - PRAHA

Už když v sedmi letech začala hrát badminton závodně, vysnila si cíl: „Jednou chci vyhrát olympiádu.“ Odvážnému přání je Kristina Ludíková ochotna obětovat všechno. Odešla daleko od svých rodičů do místa, kde ji na její sen nejlépe připraví: do německého Saarbrückenu. „Začátky byly těžké, ale já měla cíl určený a tohle byla nejlepší cesta,“ vysvětluje devatenáctiletá dívka.

Do olympijského centra se speciálním zaměřením na badminton odešla předloni. „Probíhaly různé dvouměsíční kempy, z nich vybrali ty nejlepší, kteří mají předpoklad se zlepšit,“ popisuje Ludíková svoji cestu do Saarbrückenu. Lepší podmínky by těžko někde našla. „Platí nám všechno: ubytování, stravu, trenéry i regeneraci,“ pochvaluje si. Jen na objíždění turnajů si musela finance sehnat sama. „Sponzory mi dohazoval trenér Vorel, jsem mu moc vděčná.“

Vládne angličtina

V tréninkovém centru se schází pestrá společnost. „Češka jsem jediná, ještě je tu Vietnamka, Nigerijka, hráči z Běloruska, Švýcarska i Kanady,“ popisuje národnostní směs. Na vše dohlížejí zahraniční trenéři, dívky trénuje Korejec, chlapci mají čínského a švédského trenéra.

Dorozumívací řečí je angličtina. Ta už je i pro Ludíkovou hlavním jazykem. „Přemýšlím už v ní, přece jen ji používám každý den,“ přiznává. Její mateřštinou je přitom slovenština, narodila se v Trenčíně. Po rozdělení federace získala české občanství po tatínkovi i slovenské po mamince, oba jsou mimochodem hráči badmintonu. Proč se Kristina rozhodla reprezentovat Česko? „Jsou tu lepší možnosti, kvalitnější hráčky, víc mi to pomáhá v rozvoji,“ vysvětluje.

Po Pekingu Dánsko

Domů se dostane málo. „Tak dvakrát ročně,“ odhaduje. Do Brna se vrátila na delší čas jen na jaře kvůli maturitě. Byt jí musel půjčit její trenér Vorel. „Když jsem začínala střední školu, bydlela jsem u něj, ale jak jsem odešla do Německa, vzala jsem si všechny věci,“ vysvětluje.

V Pekingu bude badminton hitem. „Nikdy jsem v Číně nebyla, ale badminton je tam strašně oblíbený. Zažila jsem mistrovství světa v Malajsii, kde byly narvané tribuny, fotila jsem si to. A v Číně to bude asi podobné,“ očekává. Po olympiádě se tedy konečně na delší čas podívá domů? Kdepak. „Od září budu v Dánsku,“ hlásí. Saarbrückenská akademie funguje jen do olympiády, Ludíková se přesune na sever. „Dánsko je badmintonová země, budu tam moct trénovat i studovat,“ těší se na další cestovatelské zážitky.

Michal Osoba, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní