Rubriky:

Ostatní

Tající sníh odhalil po osmnácti letech na úpatí Pamíru ostatky mrtvých horolezců

6. října 2008 15:43 - PRAHA

Byl pátek 13. července 1990. I když nelze vždy věřit na pověry, tento den nešťastný rozhodně byl. V pohoří Pamíru právě probíhala mezinárodní medicínsko-horolezecká expedice, které se účastnilo čtyřicet pět lidí z dvaceti zemí světa. Ti se chystali ke spánku v základním táboře, který byl ve výšce 5 300 m na hoře Pik Lenin. Nikdo v té chvíli netušil, že většina z nich se už nikdy neprobudí.

 

www.himalaya8000.com

V půl desáté večer totiž vyvolalo nedaleké zemětřesení v Afganistánu otřesy také v kyrgyzských horách a následná obří lavina smetla celý tábor. Pod miliónem kubických metrů sněhu zůstalo čtyřicet tři horolezců,  mezi nimi i šest mladých mužů z  tehdejší České a Slovenské federativní republiky. Největší neštěstí v dějinách horolezectví přežili jako zázrakem dva - Slovák Miroslav Brozman a Rus Alexej Koreň. Dva měsíce pátrali záchranáři po účastnících výstupu, bezvýsledně. Nalezli jen čtyři těla, mezi nimiž byl i Čechoslovák Ján Štefány.

Avšak nyní se stalo něco téměř neskutečného, po více než osmnácti letech byla těla objevena dvěma horolezci, kteří v září do hor vyrazili. V důsledku globálního oteplování totiž tají z úbočí Pamíru mohutné vrstvy sněhu, jež ostatky odkryly.
Jestli mezi  nalezenými oběťmi jsou  českoslovenští horolezci Vladimír Dávid, Ján Perďoch, Miloš Šivec, Dušan Uličný a Branislav Valent není zatím jisté. Identifikace pozůstatků, které již byly sneseny potrvá až několik týdnů. Další části těl vzhledem k nadcházející zimě budou dopraveny do kyrgyzského hlavního města Biškeku až na jaře. Pokud se potvrdí totožnost československých občanů, budou převezeni zpátky do vlasti.

Lavina ho svlékla do naha

Slovák Miroslav Brozman na stránkách Športu na tragickou událost nerad vzpomíná, i přesto je však jeho přáním ještě jednou se na místo činu podívat a uctít památku svých kamarádů. Chvíle, které neštěstí předcházely, se mu navždy vryly do paměti. Venku byla mlha a sněžilo. S kamarády se ještě před spaním rozhodli zahrát karty, když se najednou zvenčí ozval hluk. Jeden z nich vystrčil hlavu ze stanu a usoudil, že na druhé straně nejspíš spadla lavina. Vzhledem k tomu, že nebylo nic vidět, nevěnoval tomu již dále pozornost. Avšak hukot se nevzdaloval, ba naopak. Vykoukli opět ze stanu a spatřili, jak se na ně valí lavina. Rychle vyběhli ven, ale během několika vteřin je zavalil sníh.

Brozman si ještě vybavuje, jak se snažil bránit. Poté však dostal ránu do hlavy a probudil se zabořený až po pás ve sněhu. Lavina ho téměř celého vysvlékla, zůstalo mu pouze spodní prádlo. Vedle něj stál člověk, Alexej Koreň, druhý přeživší. Chvíli na sebe nevěřícně hleděli a poté mu Rus pomohl dostat se ze sněhu. Posbírali rozházené oblečení. Dokonce objevili i stan, v němž přečkali noc. Další den ráno se bez bot, jen v ponožkách, vydali na cestu dolů. Večer je omrzlé našli záchranáři.

Čeští horolezci se identifikací nezúčastní

O objevení těl obětí, k němuž došlo na úpatí Pamíru, jsme hovořili s Janem Kreisingerem, předsedou komise alpinismu Českého horolezeckého svazu. „Ve výpravě, kterou zavalila před osmnácti lety lavina na hoře Pik Lenin, byli převážně slovenští horolezci. Psalo se sice o jednom Čechovi, ale jeho národnost nebyla potvrzena. Český svaz horolezců se nezúčastní identifikací těl. Nebudeme dělat ani žádnou vzpomínkovou akci,“ uvedl Kreisinger.

Jako horolezec vnímal objevení ostatků zasypaných kolegů velmi intenzivně. „I když to bylo veliké neštěstí, s odstupem času to vnímám stále více jako přírodní katastrofu. Dovedu se vžít do pocitů těch, kteří přežili. Horolezci jsou tvrdí chlapi, kteří jdou do hor vždy s určitým rizikem. Vědí, co se může stát. Ale tohle je velmi emotivní příběh. My lidé si myslíme, že můžeme ovlivňovat přírodu, ale ona je pořád silnější. Důkazem je nejen tragická událost z roku 1990, ale také nedávné objevení ostatků v důsledku nadměrného tání sněhu,“ meditoval Jan Kreisinger.

Veronika Feltová, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní