Rubriky:

Ostatní

Kodeš vzpomíná, jak v anketě Sportovec roku vedl nerovný boj s Nepelou

10. prosince 2008 15:36 - PRAHA

Anketa Sportovec roku dospěla do jubilejního 50. ročníku. Vítěz se může těšit na prémii čtvrt miliónu korun, druhý dostane 200 000, třetí 170 000 a odměny jsou odstupňované až po 50 000 za desáté místo. Nejlepší kolektiv si rozdělí 100 000 korun. V pionýrských dobách ankety se vítězům rozdávaly jen diplomy, broušené vázy a státní vyznamenání...

 

PRÁVO

Bude to nevšední setkání. Během vyhlášení jubilejního 50. ročníku ankety Sportovec roku ožije i slavná historie. „Pozvali jsme všechny minulé vítěze. Tomu odpovídá i změna prostředí. V Hudebním divadle Karlín se sejdeme v opravdu hvězdné sestavě,“ láká Jana Obermajerová z pořadatelské agentury BPA na slavnostní večer, který v přímém přenosu České televize proběhne 10. ledna od 20:00.

Začátky ankety byly mnohem decentnější. „První vyhlášení bylo velice skromné. Proběhlo v gymnastickém sálku vedle hlavního vchodu v pražské Ymce. Dostal jsem broušený skleněný pohár,“ vzpomíná kanoista Vladimír Jirásek, historicky vůbec první vítěz.

Slováci měli své koně

Slavnostní vyhlášení pak začala putovat po různých městech bývalého Československa. Třeba tenista Jan Kodeš se v roce 1973 vydal pro trofej až do Púchova. „A to jsem si dal... V té době ještě nevedla do Púchova žádná dálnice. Napadlo tolik sněhu, že jsme se tam málem ani nedostali,“ vzpomíná wimbledonský vítěz.

Právě Kodeš asi nejvíc doplatil na česko-slovenský princip tehdejšího hlasování. „Já se cítil na vítězství již v roce 1971, když jsem vyhrál svou druhou Paříž. Tenkrát ale panovala velká rivalita mezi Čechy a Slováky. Někteří slovenští novináři mě tedy doslova manifestačně dávali až na desáté místo, abych neohrozil jejich krasobruslaře Nepelu. Skončil jsem za ním druhý a bral to jako křivdu,“ líčí Kodeš.

Dočkal se až o dva roky později. „Dostal jsem trofej, diplom a státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, peníze samozřejmě žádné. Málokdo to ví, ale v roce 1973 jsem skončil v mezinárodním hlasování novinářů čtvrtý na světě. Přede mnou byli jen pilot formule 1 Stewart, atlet Stones a cyklista Merckx. Toho si hodně cením,“ poukazuje Kodeš.

Bugár dal žíni a dostal hvězdičku

Během slavnostního večera přijde řada i na staré historky. Třeba diskař Imrich Bugár bude moci zase vylíčit, jak se proházel k vítězství v anketě v roce 1982. „Po dvou pokusech jsem byl na mistrovství Evropy v Aténách beznadějně poslední. Pokrčil jsem rameny a zoufale se podíval na trenéra. Přestože tenkrát se ještě z hlediště radit nesmělo, zařval na mě na celý stadión: Teď už se vyser na techniku a dej pořádnou žíni! Pátým pokusem jsem získal titul a tím uspěl v domácí anketě,“ vypráví Bugár.

Také on má doma vázu a diplom za první místo. A protože byl voják, dostal hvězdičku navíc a byl povýšen. „O rok později mi pak dali za čtvrté místo Řád práce. Tedy vyznamenání, kterým se dnes ani nemůžu chlubit,“ směje se Bugár.

Pavel Dosadil, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní